Jakkoliv se komunistickým ideologům velikonoční svátky nepodařilo vymazat z našich myslí – jako se to téměř dokonale podařilo u svátků Svatodušních – k jistému neblahému posunu týkajícímu se jejich původu v podvědomí lidí bezpochyby došlo.

A tak pro značnou část dnešní nové generace vychovávané rodiči – někdejšími pionýry a svazáky, není cílem Velikonoc nic víc než s pomlázkou pronánět děvčata a při tom (po vzoru širé Rusi) vydatně konzumovat alkohol. Tak nám obrázek Velikonoc předkládala totalitní média, pro zaručení „lidovosti“ se tyto záběry zpravidla odehrávaly v koloritu moravsko – slováckých krojů…

Ale každý jen nepatrně přemýšlející musí dojít k závěru, že jenom pro takové „skotačení“ se tyto svátky nepřipomínají více než dva tisíce let. Proč tedy? Je to tajemství zakryté naší neznalostí, kterého se zbavíme poučením, rozmluvou se vzdělanými jedinci či nahlédnutím do encyklopedií.
Takto informováni se pak dotkneme tajemství dalšího, už opravdového, a setkáme se tak s vlastním mystériem velikonočních dnů. Z něho pak, pokud jsme alespoň slyšeli o Zeleném čtvrtku a Bílé sobotě, se dopracujeme k Velkému pátku, dni, který bezpochyby patří k těm nejvýznamnějším v celém křesťanském roce.

Vlastní příběh těchto dnů pak můžeme sledovat ve dvou rovinách, stejně tak, jak se kdysi odehrával. V rovině společenské ho můžeme chápat jako událost, která se rozrostla do konfliktu skupiny kazatelů (apoštolů) a jedince (Krista), kteří přinesli novou myšlenku, s tehdejšími mocnými, když ony nové myšlenky jejich moc zpochybňovaly. Byla to situace opakující se v dějinách až do současnosti, včetně nástrah, provokací a zrady (Jidáš). A soudy a rozsudky za „protistátní činnosti“ nám rovněž nejsou neznámé.

V rovině křesťanské je pak symbolika příběhu mnohem hlubší. Tam je pro pochopení zapotřebí velké zvídavosti, vzdělanosti a víry, abychom ve zmíněném příběhu skrytá tajemství a zázrak sami nalezli.

To se nám podaří, nebudeme–li znamení kříže používat jen jako zajímavý přívěsek či drahý klenot, ale zamyslíme–li se nad jeho symbolikou hlouběji a doopravdy. Vždyť více než dvě tisíciletí vertikála kříže znamená poslání porozumění, lásky a dobra pro celou zemi, jeho vertikála směřující vzhůru pak nabízí trvalou jistotu pramenící z velké naděje. A to platí nejenom v čase Velikonoc. ⋌ Josef Dvorecký