Omlouvám se, tenhle počítač někdy člověka potrápí. Abych Vám vysvětlila, jak jsem se k němu dostala: již sedmý rok trávím v Domově pro seniory v Hořicích - dříve Domov důchodců v Hořicích. Asi před dvěma roky věnovala jedna z organizací města postarší počítač jako sponzorský dar zdejšímu domovu. Zřejmě se pořídili novější a výkonnější. Tenhle stařeček nemá tiskárnu, zvuk, a má i svoje mouchy. Tak se stalo i v průběhu psaní mailu Vám. Najednou bez zjevné příčiny stránka zmizela a objevilo se znovu nastavení.

No a tenhle počítač tu v knihovně odpočíval, sem tam ho použil někde z personálu. Mně to nedalo a poprosila jsem, jestli bych se mohla pokusit naučit se s ním zacházet. Do té doby byl počítač pro mne španělskou vesnicí. Vedení souhlasilo a ujmula se mne jedna nesmírně ochotná a hlavně trpělivá terapeutka. Nejdřív jsem si hledala různé zajímavosti na internetu a když mi nabídla zřízení mailové adresy pro mou osobu, tvrdohlavě jsem odmítala, že na to nestačím a komu že bych psala, prostě jsem se vymlouvala jak to jenom šlo.

Naštěstí ona milá terapeutka byla tvrdohlavější než já, a tak jsem povolila. Nakonec jsem zjistila, že dost mých bývalých spolupracovnic vlastní počítač a že tedy budu ušetřena psaní dopisů ručně, což už mi dělalo potíže. Přece jenom ruka už není tak pevná, občas se třese a pak člověk musí litovat příjemce dopisu, že musí luštit takové čáranice.

Pracovala jsem téměř 40 let v cestovní kanceláři Čedok v Praze, ale pocházím z malé obce na Hořicku. Měla jsem velice zajímavou práci, byla jsem v odd. osobní zámořské lodní dopravy, a jak to tehdy chodilo, postupovala jsem pomalu po žebříčku od korespondentky k vedoucí obchodní referentce.

Psaní na stroji mi tedy nedělalo potíže a navíc mi pomohlo to, že posledních asi 15 let jsem měla k dispozici elektrickou IBMku, u které se nemusí do kláves bušit, ale pouze je hladit. Kromě toho jsem se pohybovala většinou mezi mladšími lidmi než jsem byla sama, a tak díky tomu jsem si snad uchovala trochu mladší mysl, než by odpovídalo té mé dnešní osmdesát trojce; 84 mi bude letos v prosinci.

Pokud se týče občasných příspěvků do Vaší tzv. reportérské stránky, budu o tom uvažovat, event. se dohodnu s vedením našeho Domova, jestli Vám smím napsat pár řádků o tom, jak tu žijeme, jaké máme zdroje zábavy a povyražení. My tu máme také svůj občasník, do kterého píšu krátké příspěvky a zatím mi nikdo nevynadal ani mne nebil.

Srdečně Vás zdravím, přeji všem zdraví, dobré nervy, pohodu v práci i v rodině. (hm)