Barokní
mračna plují vznosně,
hravě
u splavu
šumí tiše čisté vody
spád,
vánek
přepadl stébla ve vysoké
trávě,
vrže
vrzání suchých
trav.
Krajinou
slunce chodí pěšky
tiše,
jak poutník bloudí, těká
po kraji,
barvami
podzim hýří, vůní jiřinek
dýše,
červené
korálky svítí v jeřabinové
aleji.
Vratič
se žlutí u pole, čeká
na souvrati,
šípek
rdí se na mezích,
na stráni,
bříza
zlatými penízky nešetří,
platí,
přichází
vzpomínka dětství, krásné
stýskání.
Josef Pavlík