Tak koukám, že celý svět je poblázněný ze soudruha Husseina Obamy – i na webových stránkách českých Deníků, které občas navštěvuji, je Obamy plno. Z davu lidu, který vyřvává slogany jako „Změna! Změna! Změna!“ je mi vcelku špatně. „Vítězství je jistý, porazíme imperialisty?!!!

Zvolení Obamy je důkaz toho, že se lidé buďto nedokážou poučit z minulosti, nebo mají velice krátkou paměť. Nikdo při smyslech samozřejmě nemůže popřít, že jde o historický počin – první černý prezident USA. Hrdost na tento historický moment je patřičná.

Problém je však v tom, že prezident USA, ani žádné jiné země by neměl být volen na základě pocitů a emocí. Hlasující občan by si měl prostudovat rekordy práce kandidátů ve vládě a před vládou. A v tom je tady problém: Obama byl senátorem méně než dva roky, potom jeho oficiální funkce byla profesionální kandidát na prezidenta. Za své méně než dva roky v Senátu neudělal Obama vcelku nic mimořádného, a často hlasoval pouze „přítomen“ místo „ano“ nebo „ne“.

Senátor McCain na druhou stranu má velice solidní rekord, o čemž se každý sám může přesvědčit.
Co mne děsí, je, že o Obamovi nikdo celkem nic neví, ale už jen pár myšlenek, co pronesl, mne znepokojuje. Například jeho myšlenka „rozdělení bohatství“. Obama mnohokrát demonstroval smýšlení, které se nedostatečně liší od myšlenek socialistických. A v tom je pro mne, jako uprchlíka z komunismu, opravdu problém. Jiří Petran