Ing. Vladimír Tekverk nám o tom řekl: “Z lesů v Čechách bylo po loňském lednovém orkánu odvezeno asi 10 mil. metrů krychlových dřeva (roční těžba je asi 18 mil. m3) a trh se dřevem je tím poznamenán. Horší smrkové dříví je nyní k mání za cenu nižší, naopak o kvalitní smrkové dřevo stoupá zájem. Lesy ČR, protože vyčerpaly roční etáty, nyní proto těží výrazně méně.“


Firma J.M.Schlik Kontinuum, která likviduje následky listopadové kalamity v lesích okolo Prachovských skal, aby lépe zužitkovala poškozené dřevo, vozí ho na štípačku.


Pokud chce člověk topit dřevem, může si ho koupit, jako např. uhlí, „na hromadu“. Oproti černému uhlí ušetří tak na topení přibližně 10 000 Kč za rok. Má to však jeden háček. Hromadu naštípaného dříví si nemůžeme nechat nasypat do sklepa jako uhlí, protože tam by nám dříví shnilo. Musíme přece jenom ohnout záda a narovnat ho tak, aby pěkně profukovalo, nejlépe na zahradě, na klasického „ježka“. A navíc – je nutno, aby bylo uskladněno nejméně jeden rok, protože na štípačku se vozí dřevo čerstvé. Na oplátku potom nemusíme chodit s uhlákem do sklepa a doma máme mnohem příjemněji – krásnou vůni a namísto černého mastného prachu jenom jemný prášíček. Popelník stačí pak vysypávat tak jednou za týden.

Kam s dřevem?

Pokud někdo bydlí ve městě, nemá dřevo kam uskladnit, a přece si chce teplo domova zpříjemnit, může si pořídit balení asi 50 prosušených polínek do pytlíčku třeba v Baumaxu. Z českých podniků zásobuje velkoobchody například dřevopodnik ve Znojmě, velkým producentem je pak polský závod u Jelení Hory. Menší štípačka pro drobné spotřebitele je také u Jičína ve Vokšicích. Je to 10 m dlouhá řada strojů.


Na začátku se vysokozdvižným vozíkem podávají kmeny (mohou být až 12 m dlouhé, ale v praxi to jsou 3 metry, aby se s nimi dalo projet dveřmi) a poté se pásem posunují na řezačku. Řežou se podle přání zákazníka na délku 20 až 50 cm. Nařezané špalky pokračují směrem k noži, který má buď 1, 2 nebo 3 břity, a na něj jsou hydraulickým pístem naráženy. Z této štípačky vypadávají tak polínka naštípaná na poloviny, na čtvrtiny nebo na šestiny a po dalším páse dojedou až na korbu nákladního auta, ve které se expedují ke spotřebiteli. Jedna korba obsahuje asi 6 pms polínek. 1 pms znamená jeden prostorový metr sypaný, to jsou polínka volně nasypaná do krychle o rozměrech jednoho kubíku.

Druh dřeva

Pokud je to dřevo tvrdé, má větší hmotnost a tím také větší výhřevnost na objem. Cena jedné korby je kolem 5 000,- Kč. Štípačka vyrobí za jednu směnu 3 takové korby, a to je právě přibližně množství, které podle zkušenosti spotřebitele stačí na vytopení rodinného domku 4 + 1 na jednu zimu (když nebude chtít všude 25 stupňů jako moje dítě - poznámka V. Tekverka).


Pokud by si chtěl někdo raději obstarat dřevo na topení přímo na skládce v lese, není takové dřevo podle svědectví Ing. Tekverka zrovna dvakrát v nabídce, ale je možné ho sehnat za cenu, za kterou ho majitelé prodávají do papíren, a to je cca 600 až 900 Kč za jehličnaté, okolo 1000 Kč za tvrdé listnaté za kubík, a k tomu ještě DPH 19%, protože snížená sazba 9% je pouze na „palivové dřevo v špalcích, polenech, větvích, otepích… a podobných tvarech“. Tolik zákon 172/2007 Sb.


Celkový efekt, po připočtení nákladů na pilu a práci, si každý přepočítá sám, podle vlastních měřítek. Jsou totiž mezi námi tací, pro které je štípání dříví nezbytnou rehabilitací. Jana Šmejcová