Je zde elektřina, plyn, a kdo má studnu, i voda, a v současné době nefunkční místní rozhlas. Obec je bez poslanců a bez funkčních politických stran.

Obcí vede silnice, která je v majetku kraje a která by měla být udržována státní organizaci Správa a údržba silnic Hradec Králové.

Řízením osudu nebo předem stanoveným harmonogramem se dne 24. dubna 2008 kolem deváté hodiny na začátku obce objevila cisterna a traktor výše uvedené organizace včetně pracovní party ve slušivých antireflexních kombinézách, jejichž počet byl přesahující smyčcové kvarteto a menší než instrumentální skupina Alexandrovců.

Po realizaci dvou lívanců na silniční výtluky a následné dvacetiminutové poradě se technika i pracovníci přesunuli na místní komunikaci a pokračovali v načaté diskusi, kterou ukončili a začali svačit či obědvat; tuto bohulibou činnost ukončili krátce před polednem. Nastal urychlený přechod na nové pracoviště, který způsobil, že na svačinovém místě zůstala lopata – jeden z pracovních nástrojů těchto jak jinak státních zaměstnanců.

Jestli pracovali, museli využít znalosti v těchto končinách oblíbeného mariáše, zejména jeho varianty „pauzírovaného mariáše“, kdy se prostě jeden činnosti neúčastní. Ve 13.00 hod asi pod heslem, že „v pátek jen služky dělají“, odjížděla technika i pracovníci východním směrem. Sirotka – zanechanou osamocenou lopatu – jsem uklidil.

V následující pondělí 27. dubna se kolem deváté hodiny ranní opět dostavila technika i pracovníci Správy a údržby silnic a opět se stejným pracovním nadšením. Nejdřív hledali lopatu. Nenašli. Já jsem nástroj však v pořádku vrátil a tím umožnil pracovní činnost všem zúčastněným.
Začali pracovat. Výtluk o rozměru metr krát čtyři metry byl opatřen asfaltovým lívancem, který pokryl sotva polovinu spravovaného. Autoři správně využili Galileova „a přece se točí“ a že točením odstředivá síla zaplní zbytek výtluku asfaltem. Nezaplnila. Naopak po šesti týdnech opravený výtluk nabývá svého stavu jako před opravou.

Okolo 13. hodiny technika i pracovníci odjeli východním směrem. Zrcadlovitě stejný byl i další den. Úsek Libáň – Křešice po hranice okresu Nymburk byl ukončen, ale nikým co do kvality práce nezkontrolován. Prostě řízení a kontrola v státní organizaci.

Takto skončila oprava silnice, jejíž šířka v některých místech dosahuje jen 400 cm. Vozovky, po které i autobusy ČSAD Semily – protože jsou prázdné, jezdí až 70 km/hod. A mikrobusy podniku Cadence jezdí přes obec rychleji než záchranky k infarktům.

I přesto tato silnice – vlastně širší bídná cyklostezka – mohla být o 50 až 70 cm širší a stát – respektive kraj by to nestálo ani korunu – kdyby.

Před třemi lety byl i do Křešic zaveden plyn a ve smlouvě o provedení práce s dodavatelem bylo mezi jiným uvedeno, schváleno a podepsáno, že po ukončení prací bude komunikace uvedena do původního stavu. Tj. výkop pro položení plynu bude zahrnut, zpevněn a vyasfaltován.

Tato podmínka byla splněna v Libáni, Libáni – Psinicích. Pouze v Libáni – Křešicích se tak nestalo. Zejména zásluhou pověřeného stavebního dozoru investora, kterým je jeden z pracovníků libáňského městského úřadu. Snad poslední člen tohoto správního úřadu, který sem byl doporučen a přijat stranickou skupinou poslanců KSČ a vydržel až do těchto dnů.

Skoda, která tímto podvodem vznikla, není promlčena, a mělo by být v zájmu dotčených správních orgánů věc vyřešit, vrátit státu vyplacené finanční prostředky za neuskutečněné práce a tím zajistit, aby i v Libáni – Křešicích byla skutečná silnice. Ivan Chvojka