Tak by se klidně mohla nazývat škola po sloučení, které chystá kraj. Chtěli byste takový ústav navštěvovat? Co by tomu asi řekl absolvent Obchodní akademie a později i její kantor Alois Jilemnický? Nebo malíř Oskar Teimer, který učil na gymnáziu? Mají možná štestí, že se těchto zvratů nedožili. Je to ukázka toho, jak se jednou rukou dá smést ze stolu tradice, osobitost a historie.

Rozmanitost středních škol, kterou Hořice nabízely, ustupuje. Zmizí z místního úzu pojmy jako drogárna, gympl a hnojárna, sice ne moc reprezentativní názvy škol, ale rozhodně neodmyslitelné? Alespoň že šutrárna čili sochařsko kamenická škola zůstává zachována. I když na zasedání zastupitelstva Hořic místostarosta Aleš Svoboda poznamenal:

,,Na kraji se pozastavili nad tím, že má sochařsko kamenická škola asi jen sto žáků s výrazem: A tomu vy říkáte naplněnost? Jenže asi zapomněli na to, že v Kopidlně nedávno založili obor Kameník. Dává to smysl?“ Bezchybné koncepce kraje už asi nepotřebují další komentář.