Rozloučení s Tarragonou se konalo v neděli večer v bývalé býčí aréně mší svatou. Sešlo se kolem 40 000 lidí a začalo zpívat: „Jesus Christ, you are my love“. Byl to nepopsatelný zážitek síly písně, jejích slov a hlavně nadšení mladých lidí. Španělé se poprvé ukázali jako opravdoví organizátoři. Připravili si pro nás na závěr prezentaci o historii křesťanství v Katalánsku.

Nechyběla ukázka starověkého křesťanského tance s malými dřevěnými tyčemi. Vrcholu celého představení vévodila lidská pyramida, kterou nám ukázaly dvě skupiny. Všechny pojímala hrůza, aby nespadly, ale i nadšení z dokonalosti lidských schopností. Pak už jsme si se Španěly řekli „See you later“ a vydali se do Madridu, tří miliónového města, kde vládnou protesty proti našemu setkání. Děsilo mě vedro, které nás tam čeká, ale také představy o lidech, kteří budou žít v tak velkém městě. Ale opak byl pravdou.

V Madridu je velké množství stromů a stínů, které se dají využít, a zatím jsme potkávali cizince z celého světa, kteří přijeli za stejným účelem jako my. Každá skupina si nese národní vlajku a podle ní poznáváme odkud pochází. Viděli a mluvili jsme s lidmi z Jordánska, Kanady, Sýrie, ale i států mnohem bližších jako jsou Německo, Polsko nebo Slovensko.

Teď máme ještě chvíli, abychom využili program v Českém centru, který je pro Čechy nebo se zúčastnili jakýchkoli jiných aktivit z velmi bohaté nabídky. Setkání s papežem, byť jen na dálku, se blíží.