Zákazníci reptají, berou to dražší. Říkám nejhlasitější paní, ať napíše stížnost na Českou obchodní inspekci. Usměje se a praví cosi, že na to se může vybodnout. Snažím se vysvětlit, že když bude oprávněných stížností víc, někdo tam nahoře se chytí za hlavu a nápravu zjedná. Já trouba zas napravuju lidstvo. Problém je patrně v logistice a organizaci práce. Věřím, že přetížená paní vedoucí vinu nenese.

Beru si stupátko, co používají do vyšších regálů, sedám si v blízkosti regálu, vyndávám noviny. Prodavačka v slušivém červeném triku se mě ptá, co tam dělám. Vysvětluju, že čekám na máslo. Za dvě minuty veze paletu s máslem. Je tři čtvrti na osm. Tři čtvrtky hodiny mohl jsem užívat svůj vysoký důchod.

Shrňme. Pokud nebudeme upozorňovat na nekaloty, budeme my, zákazníci zbytečně čekat, možná se ani nedočkáme. Korespondence s obchodní inspekcí je náročná. Časově, i jinak. Nakonec jsme věční kverulanti. Druhá možnost, akt občanské neposlušnosti je směšná. Ale zabrala.

Existuje možnost třetí. Nejíst máslo. Ušetříme čas, nebudeme se rozčilovat a kdo ví, jestli v něm nakonec není něco závadného.

proChor