Divočáci jsou zvěří, která žije v tlupách. Nepamatuji zprávu o tom, že došlo k napadení člověka. Při postřelení je pravdou, že si musí lovec dát pozor nejen na sebe, ale také na svého pomocníka loveckého psa. Ale s tím se běžně člověk nesetká, protože i takové případy jsou řídké.

Divočáci mají vynikající sluch a čich. Téměř vždy o nás vědí dříve než my a v tichosti zmizí. Za velmi příznivého větru, deště, když nic nepraskne při chůzi,  na ně můžeme přijít, ale to se i lovcům mnohokráte nestane. Ještě tak při jízdě autem jsou ke spatření,ale to oni vědí, že jim nebezpečí nehrozí.

Škody způsobené na zemědělských plodinách nejsou myslivci zpochybňovány, ale není pravdou, že skutečné početní stavy jsou způsobeny nízkým lovem. Myslivci nikdy divočáky nepěstovali, nepečovali o ně jako o zvěř srnčí nebo zvěř drobnou - zajíce, bažanty a další. Divočáci nikdy nebyli předmětem plánů lovů. Jejich lov byl vždy a stále je povolen celoročně ,ale bachyně v době březosti a když mají mláďata, tak u myslivce jsou chráněné. Březí zvěř a tu, která rodí nebo se stará o mláďata, loví pouze pytláci.

V posledních nejen deseti letech jsou lovy záměrně podporovány tím, že lovec si může ke svému prospěchu ulovené divočáky do určité váhy -až 40kg a v době hlídání osetých polí, bez omezení ponechat. Nikdo nemůže říci, že problém vysokého počtu myslivcům utekl mezi prsty. Jsou oblasti, kde divočáci jsou v malém počtu a oblasti, kde je jich více. Lovy za rok se počítají do desítek tisíc. V okrese Česká Lípa se ulovilo v minulém roce více jak 2500 ks. Výsledek Jičínského okresu nevím, ale 1000 a více to je určitě. Problém vysokého počtu nespočívá v nízkém lovu.

Problém začal v období, kdy zemědělci změnili způsob hospodaření. To bylo období, kdy začalo velkoplošné obdělávání půdy, kdy na orné půdě se začalo s pěstováním jednopruhových plodin - kukuřice, řepky olejky, krmných obilovin. Pokud se tyto plodiny pěstovaly pro krmivo skotu, pro potravinářské účely, tak to ještě šlo zvládnout. Ale když se vyrábí biomasa, pohonné hmoty, líh a pod., oseté se plochy již nejdou na desítky hektarů, ale na stovky - dnes se začíná s osevem celých oblastí ,tak to nezvládne nikdo. Dnes se již nejedná o zajištění obživy národa.

Myslivci tento problém vidí a věnují mu nejen spoustu času, ale i velmi mnoho osobních nákladů. Málokdo si umí představit, kolik času bylo věnováno odlovu 2500 ks. Je to nejméně 2500 ks střeliva s min. cenou 30.-Kč/ks /75.000.-Kč/ /úlovek se neodnese, ten se musí odvézt, a auto, benzin není zdarma. Na zemědělskou činnost jsou ročně vypláceny stamilionové částky,možná miliarda dotací. A dotace jsou z daní i občanů - myslivců. Neznám myslivecké sdružení, které by zakoupilo náboje, benzin, oblečení do zimy apod. Dostávají dotace na částečné náklady pro zajištění zvěřních políček, nákup pro zazvěření např. koroptví polní, hnízdící budky pro kachny nebo ohrožených druhů.

Divočáci nejsou jediným problémem. Za nemalý je dnes přiznán problém s dlouho chráněným kormoránem. Dnešní škody ,které způsobuje, jsou obrovské. To není neodpovědnost myslivců. Škody jsou hrazeny ze státního rozpočtu – daní občanů – myslivců. Škody, které způsobují jiné chráněné druhy, se nevyčíslují, protože jsou způsobeny např. na zpěvném ptactvu a nejsou zatím tolik vidět. Ne vše se dá měřit penězi.

Také se nemluví o těch škodách, které začínají být viditelné a způsobují je zvířata z farmářských chovů volně vypuštěných do přírody, když chov přestal být finančně zajímavý. Především se jedná o nutrie a predátory chované pro kožešiny.

A ne zrovna nakonec, zajímají někoho škody, které jsou způsobeny na zvěři drobné, zajíc, bažant, koroptev vlivem zemědělské činnosti? Škody způsobené na této zvěři a zvěři spárkaté,srnčí, divočácích, ale i na jelení. Ve zmiňovaném okrese Česká Lípa bylo v minulém roce především na silnicích zabito 350 ks srnčí zvěře, 81 divočáků. A to nevíme, na kolik kusů se nepřišlo. Škody způsobené pytláctvím – to je další kapitola.

Tak k začátku článku – kdo ty škody zaplatí? Zcela spravedlivé by bylo se nejdříve zajímat o to, kdo ty škody způsobuje. Ne jen tak „střelit od boku" po myslivcích.    

Celým problémem je třeba se zabývat. Není to jenom věcí zemědělců a myslivců. Děkuji za to, že článek obsahuje i vysvětlení myslivců. To se nám často nestává.   Jaroslav Slunečko

Původní článek naleznete ZDE: