Když do malého pohádkového města přijede známá tvář, kterou poddaní znají jen z televize a internetových videí, přijdou se podívat všichni. Přesvědčení fanoušci mu přijdou potřást rukou, popovídat si a za odměnu dostanou podepsanou knížku, kterou za něj napsal známý specialista na politický marketing, na hlavu kšilovku s motivačním citátem a podobně počmáranou plátěnou tašku. Přijdou také kritici, každý nějaké má. Transparenty, tlampači a hlasitým hvizdem píšťalek dají najevo nesouhlas s tím, aby sebebohatší člověk obžalovaný z podvodu a manipulace, kterému už několik let hrozí hladomorna, zastával vysokou politickou funkci. A přijde i třetí, nejnebezpečnější skupina. Nerozhodnutí. Ti, jejichž názor je křehký, ovlivnitelný a ve volbách nesmírně mocný. A ti nemají rádi řvouny.

Po úterních bouřlivých protestech v Náchodě zavítal Andrej Babiš na své předvolební cestě na Jičínsko. Zastavil se v Lázních Bělohradě, v Jičíně a v Kopidlně. Na několika místech na něj čekali kromě fanoušků i protestující odpůrci.
Příznivci, ale i skupiny hlasitých odpůrců. Babiš v obytňáku projel Jičínskem

Bylo tomu tak i na setkání Andreje Babiše s občany v Jičíně. Hlasitý střet odpůrců předsedy hnutí ANO a jeho voličů plný nadávek, hvízdání a pohrůžek pěstmi a flákanci rozhořčil nejvíce ty, kteří se k Babišovým voličům dosud nehlásili, nejsou ale ani zásadně proti němu. "Je to příjemný obyčejný člověk. A ten Karel Havlíček, to je jediný slušný politik," zaznívá po takových setkání z Babišových propagačních videí a zaznívalo to i naživo na jičínském náměstí. Zatímco protestující bojují hlasitými zvoláními a často i urážlivými hesly, Karel Havlíček a Andrej Babiš všem okolo opakují, že "má každý právo na názor, jen se k sobě musíme chovat slušně". Poděkují policistům za ochranu, hezky a s úsměvem se rozloučí a jedou dál. V očích klidumilovných Čechů se z nich stávají zvořilí dobrodějové, kteří v pohádkách musí čelit ústrkům zlých hulvátů.

Jenže česká politická scéna rozhodně není pohádka. Černobílý svět dobra a zla se bortí, domnělý dobroděj je stále muž obžalovaný z podvodu, usvědčený lhář a bohatý podnikatel zneužívající svůj vliv, jehož kampaň na neexistující kandidaturu je lepší, než kampaně oficiálních kandidátů. A řvouni jsou zoufalí poddaní, jejichž kritika už deset let padá na neúrodnou půdu a naději na kultivovanou diskuzi dávno vzdali. Ale až příště volby rozhodne těch pár hlasů, které se nechají uchlácholit smířlivě pronášenými frázemi, potřesením ruky a přiblblou kšiltovkou, nebude se čemu divit.