V půli prázdnin se na Pražském hradě odehrála událost, kterou možná většina veřejnosti zaznamenala jen okrajově. Jako informaci, která se jejich životů nijak významně nedotkne. Hluboký omyl.

Prezident Petr Pavel jmenoval předsedou Ústavního soudu (ÚS) Josefa Baxu a jeho místopředsedkyní Kateřinu Ronovskou. Tito dva právníci budou příštích deset let tvářemi nejprestižnější soudní instituce v zemi, která dbá na dodržování a ochranu ústavnosti, základních lidských práv a svobod, garantuje ústavní charakter výkonu státní moci. Podle Pavla jde o „klíčový stavební kámen ústavního pořádku“.

Soudce Josef Baxa
Pavel jmenoval Baxu novým šéfem Ústavního soudu. Splnil, co řekl Deníku

To jistě, ale za tímto honosným konstatováním se skrývá obrovské množství justiční materie. Od všemi sledovaných verdiktů, které ovlivnily běh politického života, jako bylo zrušení předčasných voleb v roce 2009, po občanské stížnosti na zásah do lidských práv.

V živé paměti je například kauza hoteliéra z roku 2019, který odmítl ubytovat ruské klienty, pokud písemně nevyjádřili nesouhlas s anexí Krymu. V senátu Vojtěcha Šimíčka uspěl se stížností, že nešlo o diskriminaci, ale o vyjádření názoru. Zásadní bylo zdůvodnění, že anexe Krymu odporuje základním pravidlům mezinárodního práva.

„To, co udělal daný stěžovatel, koneckonců bylo v souladu s českou zahraniční politikou i politikou mezinárodních organizací,“ řekl soudce zpravodaj Vojtěch Šimíček, současný místopředseda ÚS.

Zkrátka patnáctka mužů a žen v taláru v Brně má obrovskou odpovědnost nejen za jednotlivé rozsudky, ale za atmosféru ve společnosti. Pavel Rychetský se během svých dvaceti let v čele ÚS stal sám institucí, koryfejem práva, jehož slovo vážilo víc než jen pár písmen z konkrétního verdiktu. Se svým bývalým přítelem Milošem Zemanem se dostal do ostrého konfliktu kvůli migrační krizi, prezidentově okolí nebo jeho příchylnosti k autoritářským režimům.

Martin Komárek
Marian Jurečka a Jiří Čunek

V posledním období se stále častěji vyjadřoval k dění na politické scéně a postavil se proti Andreji Babišovi ve sněmovních i prezidentských volbách.

V tomto ohledu bude jeho nástupce umírněnější. Soustředí se na to, aby jím vedená instituce měla přirozený respekt, avšak zároveň byla zcela transparentní a směrem k veřejnosti přívětivá. „Nebude přešlapovat na místě, ale nebude se také míchat do práce jiných institucí. Všichni by měli mít pocit, že je na ni spolehnutí,“ řekl po svém jmenování Josef Baxa novinářům.

A já přidávám vyjádření z rozhovoru, který mi poskytl jako předseda Nejvyššího správního soudu: „Soudy nejsou místem, kde se prohrává nebo vyhrává, ale kde se nalézá právo, ještě lépe spravedlnost.“ Nepochybně nemá ambici budovat Ústavní soud jako třetí parlamentní komoru. „Nezávislost je jen výbava a síla soudní moci je ve svém důsledku závislá na dvou dalších pilířích demokratického právního státu. Ústavní soud může z právního řádu něco vyříznout, nikoli nahradit. To je výlučná pravomoc zákonodárce, on musí zareagovat a přijmout ústavně souladnou úpravu,“ zdůraznil.

Luboš Palata
Ukrajinské obilí může i Čechům zlevnit potraviny

V Josefu Baxovi ÚS získává skvělého manažera, brilantního právníka a laskavého člověka. Těší mě, že když Petr Pavel 4. ledna v debatě Deníku řekl, že vyhraje-li volby, navrhne právě tohoto soudce za člena ÚS a poté ho jmenuje předsedou. Slib splnil a Česká republika si 4. srpen může zaškrtnout jako velmi podařený den z hlediska budování právního státu.