Učitelka, badatelka a kronikářka Alena Křivská se zabývá nezpracovanými dějinami

Celoživotní zájem o poezii pro děti, pohádky, pověsti či ilustrace k literatuře pro děti a mládež a snaha vzbudit jej alespoň u některých svých žáků ji vedly také k publikování. Je autorkou 5 pedagogických čtení, více než 100 článků otištěných v odborném časopise Komenský, v jehož redakční radě po dlouhý čas působila. V roce 1990 moderovala televizní pořad Pohádky mezi Úpou a Metují určený v Televizním vysílání pro školy žákům 3. ročníků ZŠ.

Zdroj: Muzeum Podkrkonoší v Trutnově

Nevšední zájem o literaturu, výtvarné umění a historii ji spojil trvalým přátelstvím s mnoha zajímavými lidmi. Básníky Zdeňkem Kriebelem a Jindřichem Hilčrem, spisovatelem Jaroslavem Foglarem, podkrkonošskou spisovatelkou Marií Kubátovou, akademickým malířem Karlem Frantou, malířem a grafikem Jaroslavem Citou, akademickým malířem a restaurátorem Josefem Kuldou a v současnosti také se Zdeňkou Nepilovou a Helenou Mevaldovou.

Zdroj: Ctibor Košťál

Po roce 1989 rozšířila své aktivity o badatelskou činnost, kterou zaměřila na poznání nejstarších dějin Světlé nad Sázavou a jejího děkanského kostela sv. Václava, jež jí je od dětství velmi blízký. Výsledkem byl např. seriál článků publikovaných v letech 2003 až 2005 pod názvem Otazníky kolem kostela sv. Václava ve Světelském zpravodaji, 7 příspěvků ve vlastivědném sborníku Havlíčkobrodsko otištěných v letech 2005 až 2016, články ve všech třech dílech vlastivědného sborníku Světelsko nebo turistická propagační tiskovina nazvaná Děkanský kostel sv. Václava, vydaná v roce 2011 KyTICí - Kulturním zařízením Světlá nad Sázavou.

Zdroj: Miloš Šálek

Jako badatelka zabývající se nejstaršími dějinami kostela ve Světlé vystoupila v roce 2012 také v televizním pořadu Toulavá kamera. Velmi si váží a cení spolupráce s paní Evou Novákovou-Plevovou, v jejíž nádherné obrazové publikaci Vzhůru ke hvězdám, vydané v roce 2013, kostel ve Světlé představila.

Zdroj: archiv Aleny Křivské

Jako badatelka navázala spolupráci s vlastivědným sborníkem Rodným krajem, kde dosud pravidelně publikuje a v letech 2002 až 2016 vedla jeho dětskou přílohu nazvanou Děti Rodnému kraji. Stěžejní pro její badatelskou činnost bylo setkání a následná trvalá spolupráce s trutnovským historikem Vladimírem Wolfem. „Od chvíle, kdy jsem se v roce 2016 stala kronikářkou města, se zabývám dosud nezpracovanými dějinami Trutnova v období vlády lucemburských králů,“ dodává Alena Křivská. Přibyla spolupráce s Josefem Vikem, Milošem Trýznou nebo Miroslavem Mědílkem. Trvale spolupracuje s Muzeum Podkrkonoší v Trutnově, Státním okresním archivem v Trutnově, Římskokatolickou farností - arciděkanstvím Trutnov I, Spolkem podkrkonošských výtvarníků Trutnov a nově i s Klubem seniorů Trutnov.

Zdroj: Foto Miloš Šálek

Výsledkem jsou četné přednášky a besedy a pravidelné příspěvky pro měsíčník Radniční listy, kde nejčastěji představuje své drobné nové objevy z nejstarších dějin Trutnova. „Mým nejnovějším počinem je v prosinci minulého roku 2019 vlastním nákladem vydaná vlastivědná publikace Já, Konrád, kdysi Mikulášův z Trutnova. Osudy nejznámějšího trutnovského rodáka 14. století jsem zpracovala na základě studia církevních pramenů lucemburské doby,“ doplnila kronikářka Alena Křivská.

Zdroj: archiv Aleny Křivské