Účastníky vítaly Jana Mašková a Irena Nýčová štamprličkou, dobrým slovem a také pamětním listem.

Původně se Žižkovu říkalo hanlivě Šubrtov, dnes už ale nikdo vlastně neví proč.
Jak vznikl název Žižkov? Prý tu byli samí udatní lidé.

„Žila zde výborná parta chlapů a právě ona před sto lety oslovila městský úřad, aby zrušil hanlivé pojmenování Šubrtov a oficiálně čtvrť nazval Žižkov," líčí bývala ředitelka školy Jana Mašková.O oficiálním pojmenování části Pecky za pivovarským rybníkem se dochoval glejt, který zdejší rodačka Helena Blažíková objevila v pozůstalosti po svém dědečkovi. Píše se v něm, že 18. června 1914 zastupitelé odsouhlasili nové pojmenování Žižkov.

Helena Blažíková na připomenutí této události zpočátku organizovala malá společenská setkání, která přešla v Žižkovskou pouť. „Na letošní výročí se Helenka moc těšila, už dopředu přemýšlela o tom, čím oslavy vylepšit. Bohužel, zdraví ji zradilo. Nebylo jí dopřáno, aby tu dnes byla mezi námi. My na ni ale s láskou vzpomínáme, měli jsme ji rádi," zdůraznila ve svém proslovu jedna z organizátorek setkání Jana Mašková.

Potom se na popud Ireny Nýčové všichni přítomní chytli za ruce, vytvořili kruh a společně vzpomněli zesnulé sousedky.

„Hela Blažíková byla profesorkou historie, skvělá kamarádka, nikdy na ni nezapomenu, moc nám chybí," přiznává se slzami v očích Jana Mašková.

Ta na Žižkově vyrostla. „Máme to tu krásné. Za domy les, před sebou výhled na hrad. A to přijeďte na podzim, který rozehrává na listech stromů pestrou paletu barev, to je úžasné," zasnila se paní Mašková.
„Z nově postavených domů jsme byli na Žižkově první, stěhovali jsme se v pátek 13. prosince 1968," vypráví další iniciátorka místního dění Irena Nýčová, která svůj moravský původ nezapře.

„Není potřeba se navštěvovat dnes a denně, ale víme o sobě. Když někdo z nás něco potřebuje, druhý zaskočí, udělá," popisuje zdejší sousedské vztahy, které by Žižkovákům mohli mnozí závidět.

Jana Santnerová žije v Německu: Vždycky toužila mít chalupu v Krkonoších nebo Českém ráji a její sne se jí splnil. „Je to tu nádherné, letos jsme tu poprvé na celé léto, jsem nadšená. Jako první sousedku jsem poznala Irenu Nýčovou. Ta nám s manželem od začátku pomáhala," upozorňuje.

Na Žižkovskou pouť každý přinesl něco dobrého na zub, pivovar zasponzoroval dodávku piva, místní výrobna zajistila špekáčky. Některé hospodyňky se pochlubily skvělým pečivem, jiné nachystaly nazdobené chlebíčky a jednohubky. Ochutnali jsme i skvělý závin s uzeným tofu. Především si každý s sebou přinesl dobrou náladu a tak se ve skále povídalo, vzpomínalo, zpívalo i tančilo dlouho do noci. Navíc noc byla opravdu letní, takže domů nikdo nepospíchal.