Robert Rebitsch: Valdštejn – životopis mocnáře, 240 str.,
ISBN: 978-80-86829-89-0, 1.
vyd., Bohumír Němec – Veduta, České Budějovice 2014

Z postu generalissima císařské armády následoval strmý pád a tragédie vyvrcholila Valdštejnovou násilnou smrtí v Chebu dne 25. února 1634.

Tímto datem započal tzv. druhý život této významné osobnosti evropských dějin. Valdštejnova životní cesta se stala předmětem zkoumání historiků mnoha badatelských generací nejen z českých zemí. Přesto se na pultech tuzemských knihkupectví dosud neobjevila publikace věnovaná osudům frýdlantského vévody, jejímž autorem by byl historik, pro kterého čeština není mateřskou řečí. V posledních říjnových dnech roku 2014 byla tato mezera vyplněna knihou rakouského badatele Roberta Rebitsche s úderným názvem – Valdštejn.

Autorovo jméno není českým čtenářům neznámé. V roce 2013 vyšla v České republice jeho monografie věnovaná postavě Matyáše Gallase – jednoho z Valdštejnových nástupců v čele císařské armády. Tato poměrně rozsáhlá publikace byla napsána čtivě, přinesla mnoho objevných informací a pomohla vytvořit objektivní obraz osobnostního profilu tohoto v minulosti historiky rozporuplně vnímaného vojáka.

Nové souvislosti

Životopisná kniha o Valdštejnovi.V případě knihy věnované Valdštejnovi stál autor před těžším úkolem. Po její četbě je jasné, že mu nezbývalo nic jiného než rezignovat na případné objevování nových souvislostí a vytvořit kompaktně napsanou publikaci, ve které vylíčí osobnost císařova vojevůdce v minulosti mnohokrát podrobenou badatelskému zkoumání v dějinných souvislostech s přesahem do jednotlivých oborů, ve kterých Valdštejn plně rozvinul své schopnosti.

Výsledek Rebitschova úsilí lze hodnotit jako zdařilý. Čtenář je zaveden do reálií světa vysoké politiky a vojenství první poloviny 17. století. Valdštejnova životní dráha je sledována od dětství, přes dobu jeho studií a vstupu do armády i získání prvních bojových zkušeností. Stranou neponechává ani jeho soukromý život a problematiku Valdštejnova ekonomického zázemí jako příslušníka moravské stavovské obce.

Těžištěm textu knihy jsou kapitoly věnované období po roce 1618, kdy Valdštejnova kariéra začala stoupat strmě vzhůru. Rebitsch hodnotí generalissimovu osobu jako vladaře na svém svrchovaně autonomním území, vojevůdce, vojenského podnikatele, politika i člověka, který věnoval svoji přízeň vybraným osobám ze svého okolí. Čtenář tak má možnost dozvědět se základní informace o některých významných postavách velitelského sboru císařské armády. Závěr publikace náleží rozboru údajné Valdštejnovy zrady císaře a jeho tragického konce.

Ekonomické reálie

Veškeré kapitoly obsahují mnoho číselných údajů, které dávají představu o finanční síle, kterou Valdštejn disponoval a o ekonomických reáliích jednoho z nejničivějších válečných konfliktů, který zasáhl většinu území evropského kontinentu. Rebitsch si počíná při hodnocení Valdštejnových schopností objektivně. Upozorňuje nejen na silné stránky jeho počínání, ale zároveň neváhá kriticky zhodnotit působení frýdlantského vévody v oblasti politiky.

V textu knihy se nalézá velmi málo nepřesností – v souvislosti s osobou Karla z Lichtenštejna je nutné brát s rezervou informaci o jeho zakladatelské úloze v případě nové mocenské dynastie. Lichtenštejn se sice domohl v pobělohorských letech významného postavení a značného bohatství, ale žádnou dynastii, jako člen starobylého šlechtického rodu, jehož první žijící příslušník je v písemných pramenech zmíněn v roce 1133, nezaložil. Tiskařský šotek nechal zemřít odlišně generála Petra Arnošta z Mansfeldu. Tento významný protihabsburský válečník se rozžehnal se světem v listopadu 1626 na následky zranění a celkového vyčerpání po ústupu z bitvy u Dessavy. V jedné z textových pasáží je tento údaj pravdivý, ale na jiném místě v textu je chybně uveden jako rok jeho úmrtí letopočet 1632.

Kniha Roberta Rebitsche Valdštejn – životopis mocnáře je zdařilou prací, která mapuje rámec životní a především vojenské kariéry jedné z nejvýznamnějších osobností narozené v zemích Koruny české. Užitečnost jejího vzniku lze také spatřit ve faktu, že české vydání bylo podpořeno městy spjatými s Valdštejnovou osobou – Jičínem i Chebem, vždyť tyto projekty přispívají k uvědomění kulturních hodnot v okolních regionech, mezi které Valdštejnův odkaz nepochybně náleží. Publikace nepřináší vzhledem k mnohočetnosti zpracování tématu mnoho nových poznatků.

Knihu by si měli přečíst především ti příznivci historie, kteří se s osobou Albrechta z Valdštejna teprve seznamují. Bude jim vhodným odrazovým můstkem ke studiu rozsáhlejších valdštejnských monografií autorů Josefa Polišenského, Josefa Janáčka a Josefa Kollmanna. Odborníci či poučení laikové pak ocení skutečnost objektivního pohledu na postavu spjatou s českým mikrosvětem, který podává historik původem z německy mluvící oblasti.
Stanislav Vaněk