Tento čas je pro mne vždy spjat s mou rodinou i se společenstvím, ve kterém žiji, proto nebudu psát jen o sobě.

V týdnu před Velikonoci si pravidelně v našem společenství připomínáme biblické události s tímto svátkem související. Je to pro mne čas určitého pozastavení a zamyšlení – nad smrtí a životem. V neděli ráno se scházíme s radostnou zprávou, že Pán vstal z mrtvých! Někdy navazujeme na tradici celosvětové Jednoty bratrské a jdeme brzy ráno na místní hřbitov.

Zde si připomeneme jména některých spoluvěřících, kteří nás již opustili, vyznáváme radostnou skutečnost, že budou jednoho dne vzkříšeni, zpíváme a děkujeme Bohu za tuhle slavnou budoucnost, která nás věřící čeká. Pak proběhne v naší modlitebně slavnostní bohoslužba, někdy spolu společně snídáme a podobně. Odpoledne třeba barvíme nebo malujeme vejce, pleteme pomlázku.Pondělí je čas, kdy se buď navštěvujeme s přáteli anebo vyrážíme na společný výlet. Je to čas radosti, povzbuzení a potěšení.