Vernisáž výstavy proběhne ve čtvrtek 17. března 2016 od 17 hodin ve výstavní chodbě muzea. Úvodní slovo pronese kurátorka výstavy Hana Macháčková. Hudbou doprovodí Michael Pospíšil.

Jak říká staré české přísloví „Chytrá hlava pamatuje na klobouk, ale moudrá hlava pamatuje na chleba". Tato pochutina často tvoří i jednu z prvních položek na našich nákupních seznamech, a proto nám dnes připadá naprosto obyčejná.

„Chléb od nepaměti provází každodenní kroky člověka a stal se nedílnou součástí lidové slovesnosti i lidových obřadů od narození až do smrti. Svou úlohu hraje v písních, koledách, pověstech, příslovích či přirovnáních. Pomocí chleba se dají vyjádřit charakterové vlastnosti člověka, vztahy dědictví i vztahy v zaměstnání. Nedílnou úlohu sehrál v magických obřadech a věštění, které naši předkové praktikovali při vánočních, velikonočních i dalších svátcích církevního roku, či se uplatnil při lidovém léčení. Chléb symbolizoval život jako takový a lidé si jej v dřívějších dobách nadmíru vážili," říká na úvod kurátorka výstavy Hana Macháčková.

Nová výstava představí vývoj chleba od pravěku, kdy se objevují první obiloviny a pokusy připravit z nich mouku. Příprava kvašeného chleba je známá téměř šest tisíc let. Archeologické nálezy z tohoto období na švýcarských lokalitách dokládají výrobu malých bochníčků.

K největšímu rozmachu chleba dochází ale až v období středověku. „Bohatství druhů ukazují zprávy z 15. století, kde bylo známo 20 druhů chleba vyráběných z ječmene, prosa, žaludů, rýže, ale také chléb oplatkový, koláčový či žemlový a další druhy, které nebyly připravované z chlebového kvasu," doplňuje H. Macháčková.

Náhražky

Pekaři sdružující se v této době do cechů byli významnými a váženými osobami v životě města. Často se však chléb stával nedostatkovou potravinou. Především v období hladu a neúrody využívali naši předkové nejrůznější náhražky pro přípravu chleba. K běžné žitné mouce byla přidávána mouka například z lišejníku, březového dřeva, kopřiv, lebedy aj. Také během první světové války byl chléb pouze na příděl a jeho kvalita se značně zhoršila, protože byl do těsta přidáván semletý mech, dřevo, jehličí nebo seno.

Historický vývoj této pochutiny doplní také množství dokladů hmotné kultury spojených s přípravou chleba jako například archeologické nálezy, nejrůznější mírky na mouku a obilí, jakým byl také cejchovaný věrtel z roku 1806 určený pro jičínský trh s obilím a moukou, ale také zásobnice keramické či slaměné, moučná truhla, díže na zadělávání těsta i památky na jičínský pekařský cech.

Výstava „Zakrojte si u nás aneb příběh chleba" bude otevřena od 18. března do 1. května ve výstavní chodbě, a to v březnu denně mimo pondělí od 10 do 17 hodin a v dubnu denně mimo pondělí od 9 do 17 hodin.     Martina Pajerová