Hudební proto, že skupina Ze šuplíku (Dana a Hynek Beranovi) přidala písničky. Pásmo vzniklo ke Dni poezie 2014, kterého se Jičínští už deset let účastní.

Název připomíná známou píseň, kterou někteří považují za odrhovačku, ale podvečer nebyl žádná legrace, ba naopak. Ne vždycky se za programovým blokem ozýval potlesk. Za četbou některých pasáží z Remarqua, či jiných, zůstalo v sále ticho. Diváci museli „zažít" ono napětí, které úryvek vyvolal.

Písně a hudba
Ze šuplíku hráli a zpívali písničky autorské, i převzaté. Hynek střídal foukací harmoniky podle tóniny, k tomu jeho kytara byla skvělá. Dana jen zpívala, svoje písničky i jiných autorů, usmívala se a slušelo jí to.

Václav Franc sestavil pásmo tak, že v každém válečném roce připomněl důležité dějinné události, a ostatní účinkující pak četli úryvky a recitovali Šrámka. Poslední povídka byla jeho. Mírně zdramatizovaná a nejpůsobivější. Václav umí.
Připomínek první války bylo v Jičíně několik. Ta, kterou připravil DIV a Šuplík v knihovně se obešla bez velkých efektů. Dík literatuře a písním byl působivá. Jičín si opravdu nemusí zvát „umělce z Prahy". Má svoje, a dobré.
Bohumír Procházka