Hrad Kost obklopují tři rybníky (Černý, Bílý a Labutí). V jednom z nich žil kdysi dávno hastrman. Který z rybníků to byl, už dnes nevíme. Víme ale, že nad hladinou vody měl vodník svůj krámek. Tam vyvěšoval všelijaké pentličky, kudličky a cetky. Postával u krámku, vyhlížel zákazníky a z jednoho šosu mu pořád kapala voda.

Lidé k hastrmanovi do krámku chodili nakupovat po dřevěné lávce. Lávka byla vratká a každý, kdo se po ní pustil, musel dávat velký pozor. Děti měly nakázáno vyhýbat se nebezpečné lávce i krámku obloukem. Přeci jen je to vodník a vodníci sbírají dušičky do hrnečků. Jenže děti nebezpečí láká, a tak se jednou několik malých rozumbradů vydalo přes lávku. Když byly děti za polovinou, lávka se zhoupla a bác, děti spadly do vody.

Hastrman měl dole pod vodou malou komůrku. Do té prý děti zavřel a dával jim jíst jen samé žáby a hady, aby je vytrestal za neposlušnost. Jestli se někdy děti dostaly ven, to už si žádný nepamatuje.  (Podle pověsti z knížky Jaroslavy Velartové, Vodníci Českého ráje)

Ve škole jsme si povídali pověst o vodníkovi na Kosti a rozhodli jsme se, že ho pojedeme na Kost hledat. Na vodníka jsme byli připraveni. Udělali jsme si rybičky, kterými bychom mohli vodníkovi v krámku platit.

Z Jičíněvsi jsme jeli vlakem do Jičína. Z Jičína jsme jeli turistickým autobusem do vesnice, která se jmenuje Vesec. Z Vesce jsme šli údolím Plakánek na hrad Kost. Cestou jsme soutěžili o další rybičky. U Bílého rybníka jsme hledali vodníka. Našli jsme ho na molu u kraje rybníka. Měl tam i svůj stánek a lákal nás dolů ke kraji rybníka. Za nějaké rybičky jsme si koupili různé maličkosti.

Potom jsme měli rozchod a každý šel, kam chtěl. Někdo šel na hrad, někdo kolem hradu. Protože začalo pršet, někdo si přivolal odvoz autem. My jsme dokončili výlet podle plánu. Pěšky do Libošovic a vlakem a autobusem domů.

Loni jsme byli na Hrubé Skále za drakem, princeznou a princem Bajajou, letos jsme jeli za kosteckým vodníkem a už teď se těším na příště.   Maruška Kryšpínová, 3. ročník, ZŠ a MŠ Jičíněves