Poprvé jsme se setkali s jeho tvorbou na výstavě v České Lípě (1958). Od té doby na více než dvou stech samostatných výstavách u nás i v zahraničí v celé Evropě (kromě Albánie) a Americe. O jeho životě a díle bylo mnoho a mnohé napsáno a jeho tvorba je zastoupena v četných galeriích a soukromých sbírkách.

Vladimír Komárek také vystavoval na Českomoravské vrchovině, v kraji malířů a krásných stýskání, v kraji, který okouzlil desítky význačných tvůrců, kteří na Vysočině nacházeli inspiraci (malíři Slavíček, Herbert Masaryk, Hudeček, Jindřich Průcha, Jan Zrzavý …), z nichž mnozí byli rodáky, jiní tento kraj objevovali stejně jako básníci, spisovatelé, hudební skladatelé; největší světové slávy dosáhl poličský rodák Bohuslav Martinů.

Vladimír Komárek na Vysočině poprvé vystavoval v roce 1999 v Křížovicích u Doubravníka (okres Žďár nad Sázavou) v Galerii Z ruky. Její majitelka paní Macháčková, manželka sochaře Zdeňka Macháčka (1925), vysvětluje název galerie: „Autorem je můj muž a galerie tak byla pojmenována nejen proto, že Křížovice jsou trochu z ruky. Název vyjadřuje i úvod vystavených děl – jsou tvořeny lidskou činností!"

Zájem návštěvníků
Křížovická výstava byla otevřena v červenci 1999 a těšila se neobyčejně velkému zájmu návštěvníků z blízkého i vzdáleného okolí (Brno, Žďár nad Sázavou, Tišnov, Velké Meziřící, Kunštát…). Také televize, rozhlas, tisk (Vysočina, Klein, Rovnost, Jihlavské listy atd.) informovaly o výstavě. Těšila se zájmu návštěvníků i výtvarných kritiků. Výtvarný teoretik a kritik Jan Dočekal v rozhovoru s Vladimírem Komárkem se mj. zeptal, jak se formoval malířův názor na umění. V. Komárek kromě jiného uvedl: „…jsou malíři velkých orchestrů, fanfár a činelů a malíři bez houslí a doprovodů. Já chtěl být vždycky tím druhým… Můj názor výtvarný se vyvíjel v odloučenosti a tichu s pocitem určité marnosti. Nepovažuji to za tragédii, ale můj kumšt je výpovědí o tomto životním pocitu. Proto také užívám mlhavých barev…"

Druhou výstavu na Vysočině měl Vladimír Komárek ve Sněžném, v rodišti významného českého malíře a grafika Bohdana Laciny (1912-1971), ve zdejší Galerii Sněžné. Výstava byla zahájena 8. července 2001 a trvala do 28. července. Pro velký úspěch byla ale dále prodloužena. Sám Vladimír Komárek byl mile překvapen neobyčejným zájmem široké veřejnosti, která v tomto atraktivním turistickém místě přilákala tolik milovníků výtvarného umění. Sněžensko je od minulosti známé středisko malířů, stejně jako nedaleké město Svratka nebo Nové Město na Moravě, honosící se plejádou výtvarných umělců, z nich mnozí významného postavení v uměleckém světě. I tato výstava měla široký ohlas v četných médiích.

Malířská tradice
Komárek v dopise, který je ohlasem sněženské výstavy, mně mj. napsal: „…kraj kolem Sněžného má velkou malířskou tradici. Proto jsem tam rád vystavoval. Nečekal jsem takový ohlas. Mám v průměru 35 výstav ročně. Z té sněženské jsem měl radost…" Obdobně pochvalné recenze byly i v tisku.
Komárkovy obrazy svou jednoduchou barevností, lyričností, snovostí, inklinací k bledým barvám, stylizovaná krajina, figurální obrazy oproštěné od opisnosti, stylizované postavy až do nejzazšího zjednodušení – to vše nás okouzluje. Stejně jako jeho rozsáhlé grafické dílo, exlibris, ilustrační tvorba desítek knih i vlastní autorská tvorba (Srdce ve skříni…). Komárkovo dílo přináší nám mnoho radosti. Proto rádi vzpomínáme!⋌Josef Pavlík