Výstava k autorovým nedožitým devadesátinám bude slavnostně zahájena vernisáží v neděli 2. února v 10 hodin. V kulturní části programu se představí a zároveň na autora zavzpomíná hudební skladatel a dirigent pan Jaroslav Krček.

Narodil se 5. 2. 1924 v roubené chalupě ve Žďáru u Kumburku, na dohled zřícenin hradu Bradlce a Kumburku, které se mu již od dětství staly velkým inspiračním zdrojem a cílem jeho častých klukovských toulek. Do svého milovaného rodiště se po celý život rád vracel, aby zde trávil volné chvíle, ale také výtvarně tvořil. Zemřel 29. května 1995 v Praze. Je pohřben v hrobce v Horkách nad Jizerou.

Již od dětství rád kreslil a živě se zajímal o historii rodného kraje a našeho národa. Od mládí se projevoval jeho výrazný talent a záliba v kreslení. Již v šestnácti letech mu byly vydány první práce v časopisu Mladý hlasatel. V Lomnici nad Popelkou se vyučil knihařem, poté pracoval jako modelář plastických map a od roku 1954 jako kreslič map v Kartografii Praha. Při zaměstnání navštěvoval v letech 1958 – 1960 Večerní výtvarnou školu. Pražské památky a romantická zákoutí hlavního města se mu staly jeho velkou láskou, ale na svůj rodný kraj nezanevřel. Naopak. Neustále se do něho vracel, kreslil nejenom překrásnou krajinu a její pamětihodnosti, ale hlavně jedinečné roubené chaloupky Podkrkonoší.

Když se s jeho kresbami seznámil archivář pražského hradu doktor Jan Morávek a akademik Josef Wirth, jeden z našich tehdejších nejvýznamnějších historiků umění, byli právem nadšeni. Na jejich popud začal soustavně kreslit a mapovat všechny roubené chalupy v Syřenově, Žďáru u Kumburku, v Újezdcích a následovaly chalupy v Bradlecké Lhotě a Nové Vsi nad Popelkou. Pro tyto obce vytvořil postupně i nádherné, ručně malované obecní kroniky s velkou vypovídací hodnotou. V roce 1972 zhotovil na zakázku pro účely dokumentárního archivu ČSAV v Praze dvacet kreseb roubených chalup z Lomnicka.

Od roku 1969 úzce spolupracoval s Městským muzeem a galerií Lomnice nad Popelkou, vytvořil pro něj mimo jiné obrazy se studiemi a volnými rekonstrukcemi hradu Kumburk, lomnické tvrze i náměstí v období 16. a 19. století, dále kopie jedenácti listů významné literární památky renesančního zpěvníku, tzv. Lomnického graduálu z let 1578 – 1582, který je jinak uložen v pražském Klementinu. Lomnické muzeum také vydalo řadu jeho tisků – např. obsáhlý katalog s jeho kresbami a k malířovým šedesátinám vlastivědnou publikaci „Hrady, zámky a krajiny Českého ráje" s předmluvou spisovatele literatury faktu PhDr. Miroslava Ivanova. Oba tituly byly a jsou dodnes mezi návštěvníky muzea nejvíce vyhledávány. V lomnickém muzeu vystavoval A. Chmelík několikrát, naposledy v roce 2009. Své práce představil ale také v Železnici, Nové Vsi nad Popelkou, Syřenově, Starých Hradech u Libáně, Nové Pace, Kouřimi a v Jičíně.

Význam kreseb

Kresebné dílo A. Chmelíka má značný význam nejen z pohledu dokumentace lidového stavitelství Lomnicka a nejbližšího okolí, ale i pro regionální vlastivědnou práci. Využití Chmelíkovy tvorby se nabízí také současným i budoucím majitelům chalup v rámci jejich rekonstrukcí. Jeho detailní až filigránské kresby chalup k nám neustále promlouvají a vypovídají o podobě, kterou měly, než se jich leckde dotkla necitlivá ruka stavebních zásahů nebo než byly zcela zbourány a jejich podoba nám zůstala pouze díky obrázkům a ilustracím. Z toho důvodu je autor právem označován jako zachránce mizejícího světa.

Kresba Antonína Chmelíka.Jeho kresby chalup jsou nejen věrným a cenným dokumentem, vyzařují z nich odlesky dávného života a klid, sepětí s krajinou, úcta malíře a velká láska k předkům, kteří tyto architektonické šperky za nelehkých podmínek a v potu tváře dokázali vystavět, a to vše s nevšedním estetickým vkusem. Všímal si každého detailu, řezby na lomenicích i jednotlivém prkně, studoval v řadě archivů historii a posloupnost usedlých rodů těchto chalup až do jejich prvopočátků před staletími. Díla dnes již v mnoha případech anonymních tesařů, řezbářů a zedníků, kteří tuto lidovou nádheru vytvořili, tak zůstala pro další generace zachována v jeho kresbách a malbách.

A toto je také největší přínos Chmelíkova díla. Věnoval se své práci v tichosti jeho pracovny celým srdcem, své znalosti neustále prohluboval a je až neuvěřitelné, jak široký byl okruh jeho zájmů a s jakou nesmírnou pečlivostí měl všechno zdokumentováno a archivováno. V práci měl nesmírnou oporu ve své paní, Miroslavě Chmelíkové. Nespojovalo je jen třicet tři let spokojeného manželství, ale také společné zájmy. I když v roce 1995 odešel, jeho nehynoucí práce k nám stále promlouvá. Výtvarníkovu pozůstalost přenechala jeho manželka Miroslava třem institucím; jednak Městskému muzeu a galerii Lomnice nad Popelkou, dále Vlastivědnému muzeu Železnice a také pobočce Památníku národního písemnictví ve Starých Hradech.

Výstava nazvaná „Antonín Chmelík, malíř našeho kraje" bude veřejnosti přístupná v pondělí – pátek od 8 do 16 hodin. Srdečně zveme všechny zájemce o výtvarné umění a vlastivědnou historii.   pracovníci muzea Lomnice