Seznámil jsem se s touto knihou díky šťastné náhodě. Tato dvousetstránková, krásně vypravená učebnice je skutečně více knihou, patřící do knihoven. Ale držme se pravidla, že dětem patří to nejlepší, tedy i učebnice a nezáviďme jim tu úžasnou vlastivědu, určenou pro základní školu v Sobotce a pro základní školy v této části regionu Geopark Český ráj. Pro žáky i učitele, ale i studenti středních škol tu mohou načerpat vědomosti.

To a mnoho věcí dalších jsem se dozvěděl od autorky učebnice Olgy Bičišťové, dnes už bývalé sobotecké učitelky a stále všem ve městě známé dlouholeté kulturní pracovnice, která na školu myslí i v prvních letech zaslouženého důchodu, jež naplnila touto bohulibou učebnicovou tvorbou. Potřebu takovéto učebnice pro Sobotku a její okolí chápaly už ředitelky školy za jejích učitelských dob, Alena Čelišová a po ní Jana Knapová, a iniciovaly ji ke kolekci potřebných materiálů. Vyskytly se totiž regiony, které už si takové učebnice vytvářely. A jak by Sobotka se svým fantastickým okolím, svou historií a počtem významných osobností měla zůstat pozadu? A tak teď tady hotová učebnice leží přede mnou, krásně voní tou příslovečnou tiskařskou černí a její titulní strana září třemi krajovými obrázky Karla Vika, spojenými znakem města Sobotky jako prstenem.

Žákům se bude učebnice zapůjčovat z knižního fondu školní knihovny a vše se uvidí v praxi. Každá škola dostane od vydavatelské organizace stanovený a omezený počet výtisků a několik jich přijde i do knihoven. Výtisky učebnice jsou neprodejné. Ale veřejnost nepřijde zkrátka. V průběhu několika měsíců bude celý obsah učebnice uveřejněn na internetu a bude vytvořen jakýsi soubor vědomostí o našem kraji. Například součástí stránek bude i dvanáct filmů, pořízených o regionu MUDr. Ivanem Kafkou spolu s režizérem Janem Eisnerem. Držet ovšem v ruce opravdickou knížku, přebohatě vybavenou barevnými fotografiemi, kresbami , mapkami a dokonce i notovými záznamy lidových písniček ze Sobotecka – to je zážitek, který asi internet nevyvolá. A tak už vidím houf rodičů, dědečků a babiček, jak se pídí po učebnici „svých" školáků, aby se s ní seznámili a přitom vlastně dohlédli na vědomosti svých potomků.
Nejsem pedagog, ale představu mám a tak si vybavuji, jak kapitoly a části textu bude učitel vyjímat podle věku žáků a a jejich předběžných znalostí. Mnohde jsou texty pro samostatné učení obtížné a tak role učitele je žádoucí. Hned v počátku, v teorii o vzniku planety, bych se přimlouval, aby v budoucnu byl text obnovován či doplňován podle současných poznatků vědy, zmínit se o způsobu agregace kosmického prachu či uvést impaktní teorii vzniku Měsíce a podobně. 

Tyto teorie se vyvíjejí, ale Humprecht, Prachovské skály i sama Sobotka jsou stále na stejném místě a to je tou hlavní součástí vlastivědy. Stejně tak složitý se mi zdá rozsah označení geologických období Země, což ovšem zlidšťují příklady z vývoje přírody.

Tady všude jistě přispěchá dobrý učitel se srozumitelným výkladem. Partie historické viditelně ukazují, že autorka čerpala z knih uznávaného českorajského historika Karola Bílka a marné by bylo hledat nesouvislosti. Stejně tak s archeologií podle PhDr. Evy Ulrychové.

Přírodovědná část s přínosem Jiřiny Bradnové je vybavena fotografiemi RNDr. Zdeňka Mrkáčka, který je autorem i mnoha dalších snímků i z oboru architektury. Uplatnily se i snímky Pavla Charouska a dalších. Pramenů a prostudované literatury je bezpočet.

Tak si říkám, zaplať Bůh, že nejen školáci, ale i ti starší a hlavně přestárlí dostávají jakousi encyklopedii kraje, kde celý život žili. Místopis se stručnou historií i významu jednotlivých lokalit je soupisem míst, které by člověk tohoto kraje měl nebo alespoň měl chtít navštívit. Představení osobností soboteckého regionu přivádí k pochopení, čím region přispívá ke kultuře země, ale obecně i k technice všeho druhu.

Jen jsem se pozastavil, že básnickým a spisovatelským velikánům Sobotky Fráňovi Šrámkovi či Václavu Šolcovi prakticky není věnováno důstojné místo, ale paní autorka mě – školského laika – poučila, že těmto velikánům jsou věnovány samostatné hodiny ve vyšších třídách, kde se předpokládá hlubší pochopení. Osazení fotografiemi je přebohaté a zvláště vyniká v partiích věnovaných místní přírodě. Záslužné je, že autorka neopomněla důstojně a řadou fotografií připomenout i sobotecký hřbitov.

Učebnice či spíše kniha, je opatřena kontrolními a rozšiřujícími otázkami pro žáky. Pro recenzenty, odborné pracovníky a badatele má široký soupis literatury. Můžeme vyzvednout i vysvětlivky i rozsáhlý okruh ochotných spolupracovníků, kteří zaslouží poděkování, jež ovšem nejvíce patří autorce samé. V závěru učebnice (knihy) se o ní dozvídáme více z rozsáhlého přehledu jejích kulturních a společenských aktivit,.
Tato učebnice je obdivuhodný počin k oslavě města i kraje a autorce za ni patří velký dík!   Josef Jindra