Uslyšíme klavír, podmanivé tóny kvartetního souboru, ale hudba nás ponese daleko do minulosti, aby se náhle zhoupla v rytmu jazzu a swingu a posléze se pokorně vrátila ke klasice.

Jako motto jsem vložil do štítu festivalu „Chvála interpretačního umění" s cílem vyhledat a představit významné reprezentanty českého koncertního umění. Zkusme nahlédnout do sedmnáctého ročníku, jak festival velkoryse rozepjal programová a interpretační křídla.

Libáňský hudební máj, tradičně spojený s hudebním festivalem Foerstrovy dny, vyrostl v průběhu let do osobité krásy, aby se stal reprezentativní přehlídkou koncertů, jejichž pestré žánry se přirozeně mísí.

NESMRTELNÝ PŘÍBĚH 
S HANOU MACIUCHOVOU

Na slavnostním zahajovacím večeru v sobotu 13. května 2017 vyslechne festivalové publikum literárně-hudební pořad Sandová, Chopin a ti druzí v uměleckém přednesu kněžny činoherní scény pražských divadel Hany Maciuchové. Do postavení herecké hvězdy ji ustavily filmové a televizní role s velkým prostorem v rozhlase. V současnosti je čestnou prezidentkou mezinárodního festivalu Prix Bohemia Radio.

Jako klavírní interpret nevšední emocionální síly a hloubky je přizván Ivo Kahánek, umělec s pověstí nejlepšího současného českého i světového pianisty. „Inu, když se sejdou dvě významné osobnosti české kulturní scény, herečka Hana Maciuchová a virtuosní Ivo Kahánek," vzpomíná autor scénáře Vojtěch Stříteský, „hned jsem cítil, že se něco může narodit."

V jeho poznámkách čtu vznik hudebně-literárního pořadu Sandová, Chopin a ti druzí, začíná ukázkou ze satiricky pojaté komedie Alfreda de Musseta Neradno s láskou zacházet z roku 1834, do níž autor zakomponoval úryvek z dopisu své milenky, slavné francouzské spisovatelky George Sandové. Je to ukázka pro tento pořad, zejména pro celý představovaný svět a život Francie první poloviny 19. století. Ještě připomenu, že tomuto pořadu předcházelo studium autentických románů, životopisů, divadelních her a básní. Nu a k tomu samozřejmě úžasná Kahánkova interpretace Chopina, Smetany a Liszta. Tak tedy, milé festivalové publikum, nechte se překvapit.

JAKUB ŠAFR HRAJE JAZZ A SWING

Námluvy klasiky a odlehčeného hudebního žánru jsou na hudební scéně festivalu už mnoho let s dobrou posluchačskou odezvou. Dostaveníčko jsme si tentokrát dali s jazzovým a swingovým klavíristou, aranžérem a skladatelem Jakubem Šafrem. Ovlivněn americkým jazzem začal se specializovat na tento styl, který se naplno projeví v jeho festivalovém vystoupení v sobotu 20. května.

Program koncertu dostal název „Jazzová klasika" propojená umělcovým komentářem nejzajímavějších kousků 30. a 40. let. Kdo vlastně pohnul jazzem? Byl by to těžký výběr, vždyť jazz vznikl z práce tisíce hudebníků. Především dalekosáhlý efekt na vývoj jazzového stylu pochází z počátku 20. let z New Orleansu, klasický instrumentální jazz se však zrodil ve čtvrti Storyville, kde vrcholí celý dlouhý vývoj, který je výsledkem nového promíchání nejrůznějších vlivů. Pak už následovala plejáda legendárních hudebníků, mezi nimi je třeba připomenout King Oliviera nebo Luise Armstronga.

A tak hledáním nových výrazových možností začala éra moderního jazzu. Bude také povídání o letech, která patřila populárním swingovým big bendům, z nichž někteří sólisté se zapsali do dějin jako věhlasní kapelníci. Tento živý proud hudby míří do řad posluchačů propojených proměnami hudby a času ve společnosti vynikajícího pianisty Jakuba Šafra.

KVARTETO APOLLON KLASICKY I NEKLASICKY

Díla z oblasti komorní hudby přinášejí posluchačům tolik krásy, že stojí za to, abychom k ní mnohem více nacházeli cestu. Komorní hudba a její nejčistší projev, kvartetní hra, je výsledkem dlouholeté tvrdé umělecké práce.

Dnes jistě s velkým zaujetím budeme naslouchat interpretaci kvartetního souboru Apollon. Do uměleckého života naplno vstoupili kvartetisté téměř před pětadvaceti lety a zaslouží zdůraznění, že hned nabrali rozlet. Propracovali se mezi světovou elitu svého oboru. V současnosti vystupují na prestižních světových pódiích, absolvují mistrovské kurzy a je přirozené, že stále rozšiřují svůj repertoár v mnoha odlišných směrech.
Festivalový koncert v pátek 26. května je rozdělen do dvou částí.

Úvod má povahu klasických skladeb. Nejprve se zatouláme do slavné minulosti české hudby, kde se potkáme s Františkem Xaverem Richterem, rodákem z Holešova na Moravě. Obdivovali ho největší tvůrci hudebního klasicismu, ale jako většina českých tvůrců musel i F. X. Richter z existenčních důvodů opustit svit blikavých svíček domova. Natrvalo se usadil v německém Mannheimu, kde se stal druhým významným zakladatelem zdejší vyhlášené školy. Působil v kurfiřtské kapele jako houslista, zpěvák a komorní skladatel. Ve světové literatuře zaujímají významné místo Richterovy smyčcové kvartety. Jsou to neobyčejně bohaté skladby svěží melodické a harmonické invence. Směřují ještě do barokního období, ale už se více uplatňuje mozartovská křehkost. Pro vylíčení této muzikantské svěžesti vybralo kvarteto Apollon Richterův půvabný smyčcový kvartet C dur, č.5.

NEPŘEKONANÉ ADAGIO

Když americký skladatel Samuel Barber v roce 1938 dokončil svůj smyčcový kvartet B dur, jistě netušil, že se z něho vyloupne druhá volná věta prostě nazvaná Adagio (italské tempové označení – pomalu, vážně ) a stane se hitem světové kvartetní literatury. Poprvé bylo kvarteto veřejně provedeno 5. listopadu 1938 a již tehdy se skladatel po provedení zejména Adagia svěřil, že je to hudba plná patosu a vášně, a spokojeně prý dodal, jedno oko nezůstalo suché. Tak tato neoromantická skladba působí na posluchače dodnes. Až teprve v závěru svého života se Barber hlásí k hudební modernosti. Ale hudbu Adagia už žádným dílem nepřekonal.

Zastavme se ještě u zvláštního zjevu Bedřicha Smetany, který vyvolává nejvíce otázek. Jak může hluchý skladatel tvořit? Ztráta sluchu neznamenala ochabnutí tvůrčích sil, ale projevila se prohloubením a soustředěním skladatelského úsilí. Nezapomeňme také na tvrdé boje s přírodou, „ono osudové pískání nejvyšších tónů v uchu mém".

Až budete poslouchat Smetanův Druhý smyčcový kvartet d moll, uvědomte si novou mobilizaci skladatelových duševních sil, trochu rozptýlení skepse, i když po chvilkách, doslova řádek za řádkem, vzniká toto jedinečné kvartetní dílo, v němž Smetana naposledy tvoří jako celý umělec a vůbec nedává najevo blížící se strašný konec života. Ach, ta milosrdná smrt.

Ve druhé části koncertu, po přestávce, má posluchač možnost slyšet také jazzové standardy v aranžmá pro kvarteto Apollon. Autory těchto skladeb jsou členové světoznámého Turtle Iskand Quartet, držitele Grammy Awards. V průběhu večera zaznamenáte řadu efektů, které korespondují s tímto žánrem a dávají skladbám ten správný jazzový feeling. Vychutnejte si klasický i neklasický „mimořádný večer".

SLAVNÉ FILMOVÉ 
MELODIE

Orchestr Virtuosi di Praga se svým dirigentem a sólistou Oldřichem Vlčkem se tentokrát tematicky zaměřil na svět filmové hudby a vybral ty z nejkrásnějších filmových melodií. Program festivalového večera v neděli 10. září 2017, který bude dirigent Oldřich Vlček uvádět, nazval tuhle hudební lahůdku Tenkrát na Západě.

Melodie stříbrného plátna zprostředkují posluchačům hvězdné osobnosti filmové hudby, jako důležitou složku filmových scén. Pochopitelně největší prostor dostanou melodie z westernové romantiky Poklad na stříbrném jezeře s vůní hudby Marchina Böttchera. Nemůžeme vynechat Růžového pantera, jeden doslova z nejslavnějších diamantů světové kinematografie s notoricky známými melodiemi Henryho Manciniho. Z hollywoodského studia stále proniká ústřední melodie Nina Roty z filmu Kmotr, nu a komu by nezněl v uších známý „harmonikový" motiv u nás dobře známého hudebního tvůrce Ennia Morriconeho ze slavného westernu Tenkrát na Západě? Jste spokojeni s výběrem nejkrásnějších filmových melodií?

HOSTEM JAN MEISL

Exklusívním hostem festivalu bude mistr světa ve hře na baján Jan Meisl, dirigent, skladatel a básník. Baján je jméno legendárního staroruského básníka. V 11. a 12. století byli takto označováni ruští lidoví pěvci, dnes se baján uznává jako název knoflíkového akordeonu, umožňujícího hráči ponořit se do melodických a mnohem náročnějších technických pasáží.

Mezi světovou elitu ve hře na baján patří dnešní host Jan Meisl, nositel mnoha mezinárodních ocenění v Paříži, Klingenthalu, Castelfidardu. Tento koncert slibuje vrcholné umělecké zážitky.

HVĚZDNÝ DĚTSKÝ SBOR SEVERÁČEK

Vyslovte Severáček a vybaví se vám přes dvě stě krásných dětských hlasů, vysoká umělecká úroveň, především radost ze zpěvu. Tím vším více jak padesát let liberecký dětský sbor Severáček (na snímku) obdarovává posluchače doma i v zahraničí. Od svého založení počátkem padesátých let manželi Jiřinou a Milanem Uherkovými – často jsem se s nimi osobně potkával – představuje Severáček velkou „sborovou rodinu" ve čtyřech přípravných odděleních až do světové špičky koncertního sboru.

Severáček pravidelně vystupuje v rozhlase a televizi, na svém kontě má desítky samostatných nahrávek na CD. Není na této zeměkouli místa, kde by Severáček nezanechal výrazné umělecké stopy a nepotěšil svým pěveckým uměním posluchače všech kontinentů.

Co teď píši tyto řádky, pročítám ohlasy v zahraničním tisku z úspěšného zájezdu Severáčku do Francie a Jižní Koreje. „Dirigování takového tělesa je snem každého sbormistra. Z každého zpěváčka čiší obrovská chuť a radost, pokaždé cítím velkou pokoru a vděčnost, že se mohu účastnit něčeho, co nás všechny přesahuje," uvedla současná hlavní sbormistryně Silvie Pálková.

Velký koncertní sbor Severáčku vystoupí na festivalu Foerstrovy dny v sobotu 23. září 2017 v libáňském kostele sv.Ducha. Program sborového umění má široké dramaturgické rozpětí, od poučené interpretace duchovních zpěvů až po skutečné skvosty renomovaných skladatelů minulého století. Koncert zahájí skladba anonymního mistra 15. století A na zemi uspokojení, z nedávné minulosti pocházejí Tři staročeské kantilény.
Z tvůrčí dílny sotva šestadvacetiletého Giovanni Battisty Pergolesiho si ze skladatelovy jímavé „labutí písně" poslechneme několik částí z niterné hudby Stabat mater. Po známém zpěvu Césara Francka Panis angelicus si v prosté melodice vokálních hlasů vychutnáme výběr ze slavných Moravských dvojzpěvů Antonína Dvořáka.

PŘIPOMÍNKA JUBILANTA

Koncert Severáčku pokračuje dnes už klasicistními sborovými skladbami minulého století, především připomene letošního jubilanta Benjamina Brittena mj. There is no Rose, Philip G. Wikkinson aranžoval spirituál Joshua fight the Battle ob Jericho, překvapení vzbudí uvedení části z Requiem – Pie Jesu krále muzikálu Andrewa Lloyda Webbera. Emotivně sborový koncert Severáček zakončí písní Oh Happy Day (Sestra v akci) Edwina Hawkinse.

Vzácní přátelé našeho festivalu, přicházíme k vám s vizí krásných chvil čerpaných z uměleckých zážitků, které právem očekáváme a na něž se spolu s vámi, posluchači, nedočkavě těšíme. Přeji vám posvátnou vánoční a novoroční pohodu a připravte se pro návštěvu hudebního festivalu Foerstrovy dny 2017 už dnes.   Zdeněk Vokurka, umělecký ředitel FD