Spis je tištěn gotickým písmem, latinská slova antikvou. Objevují se zde stránkové kustody i souběžné arabské číslování stran. Na titulní straně nalezneme v ornamentálním rámečku název i podnázev díla, iniciály autora J.A.C. (Jana Amosa Comenia) a rok vydání 1633.

Komenského učebnice pro výuku latiny Janua linguarum reserata, která vyšla poprvé tiskem v roce 1631, v Komenského vlastním překladu do češtiny (pod názvem Dvéře jazyků otevřené) pak roku 1633, dosáhla světového ohlasu. Podtitul české verze zní: „Krátký a snadný způsob kteréhokoli jazyka, spolu i se začátky všech umění svobodných, pochopení: v kterémž pod stem titulů v tisíci průpovědech všecka slova celého jazyka obsažena jsou".
Dílo vzniklo v souvislosti s Komenského snahami o zpřístupnění výuky jazyků. Nabízí základní slovní zásobu shrnutou do jednoho tisíce paragrafů, členěného do sta kapitol, v nichž se formou krátkých průpovídek popisují různé jevy a věci.

V těchto průpovídkách je použita celá obvyklá slovní zásoba (asi osm tisíc slov) a gramatika latiny (potažmo jiných jazyků). Žák se tedy jazyk naučí tím, že si zapamatuje latinské verze těchto průpovídek a jejich význam. Vyučování je zde popsáno jako děj působící na smysly žáka. Cizí jazyk je prý nutno vykládat věcně a trpělivě, učení se má opírat o mateřský jazyk, srovnávat gramatiky. Autor proto postupuje v podávání vědomostí od věcí známých k neznámým, od konkrétního k abstraktnímu.

Učebnice byla ve své době velmi oblíbená a s úpravami byla k výuce latiny používána až do 19. století. Byla přeložena do asi dvaceti jazyků a sám Komenský její formu a pedagogické principy použil v dalších didaktických spisech.  Jiřina Holá, Hana Macháčková