„V Hořicích vymizely masopustní zvyky již ve druhé polovině devatenáctého století,“ připomíná historička Oldřiška Tomíčková. Průvod nápaditých maškar, mezi kterými nechyběly tradiční kostýmy medvěda, Žida, nevěsty a ženicha či smrti, se vydal od hořického zámku směrem k radnici. Cestou se za doprovodu muzikantů zastavil u obchodníků, koledníci byli přijati i místními knihovnicemi. Starosta Aleš Svoboda dal Lauferovi souhlas k masopustnímu veselí, a tak nic nebránilo tomu, aby rozpustilá zábava plná písní a tanců mohla pokračovat. 

Průvod se po obchůzce centra města vrátil na nádvoří zámku, kde na účastníky čekaly vepřové hody, oblíbené hořické pivo a v neposlední řadě také další masopustní zvyklosti. Poražená kobyla k radosti všem opět ožila a došlo i na symbolické tlučení kohouta. 

„Je skvělé, že se poslední dobou na zámku každou chvíli něco děje,“ hodnotí příjemné dopoledne návštěvnice Martina. „Vydařilo se počasí a podle odhadů přišlo ještě více lidí než loni,“ říká za pořadatele spokojeně Oldřiška Tomíčková.