„Palackého pomník je jedinečný jak po stránce formální a kompoziční, tak i technické a ikonografické. Sucharda se zcela vyhnul tehdejším konvencím i běžné symbolice. Pomník je tvořen pozoruhodnou sestavou nadsazeně pojatých alegorických figur znázorňujících příčiny a důsledek Palackého působení. Expresivní a létající figury pomníku provokovaly už ve své době, tím spíše pak v období protektorátu, kdy byl pomník nacisty demontován," říká historik umění a suchardovský badatel Martin Krummholz z Ústavu dějin umění Akademie věd. „Po technické stránce se jednalo o velký experiment. Uplatnila se zde náročná železobetonová konstrukce, asymetrické hmoty tohoto bronzového kolosu se původně samy vyvažovaly," dodává.

Palackého pomník vznikal v letech 1901 – 1912 pro neexistující prostranství. Základní kámen byl totiž položen u paty nově vybudovaného mostu na Smíchov, pietně pojmenovaného po tehdy nedávno zesnulém „otci národa" Františku Palackém. „Ten pomník vnímal dědeček jako svou životní tragédii. Celá léta usiloval o jeho umístění jinam, do uzavřeného prostoru. Zejména měl na mysli dnešní Palachovo náměstí," říká Suchardův vnuk Jan Sandtner. A současná situace dává sochaři i jeho vnukovi za pravdu. Dnes skoro nikdo v Praze neví, že pomník vůbec existuje.

Vzhledem k tomu, že bylo Palackého náměstí dotvořeno až za první republiky – zcela jinak než Sucharda předpokládal – ocitl se Palackého monument v komunikačně hluchém koutě stávající terasy. „To nejzajímavější z celého pomníku – kolosální stařenu Historie, která se snaží zastrašit mladé české obrozence – dnes vůbec nikdo ani nezná," komentuje tuto skutečnost Martin Krummholz. „Poslední ránou pomníku bylo nedávné vysázení stromů, které ho nyní ze všech stran zcela zakrývají."

Z dnešní situace není ostatně nadšený ani Jan Sandtner: „Palackého pomník v době svého vzniku symbolizoval úspěšnou emancipaci českého národa a jeho cestu k vlastní státnosti." A Krummholz dodává: „Dnes se k pojmu ´vlastenectví´ hlásí především skinheadi, kteří se před Palackého pomníkem pravidelně scházejí."

Odhalení Palackého pomníku se stalo celonárodní slavností, jež byla součástí závěrečných oslav šestého všesokolského sletu. Dne 29. června uspořádaly Česká akademie věd a umění spolu s univerzitou pamětní zasedání věnované osobnosti Františka Palackého. Během vlastního odhalení 1. července 1912 promluvili pražský starosta Karel Groš a poslanec Karel Kramář, následovalo mimořádné uvedení Smetanovy Libuše v Národním divadle.

O pomníku
Palackého pomník je devět metrů vysoký, železobetonovou základovou desku (314 m³ betonu a 11 567 kg železa) fixuje rošt 111 čtyřmetrových pilotů. Kamenný materiál přivezlo celkem 55 vagonů. Bronzové části odlila firma Bohdana Tomáše Srpka z Brandýsa nad Labem. Celkový náklad pomníku činil 525 000 korun. Objednavatelem bylo město Praha, které dodnes o pomník pečuje a v současné době financuje jeho rekonstrukci.

Ústav dějin umění AV ČR ve spolupráci s Nadací Muzeum Stanislava Suchardy připravuje na říjen tohoto roku přednáškové odpoledne věnované Palackého pomníku.
Ústav dějin umění AV ČR a Nadace Muzeum Stanislava Suchardy

Stanislav Sucharda:
(1866 – 1916) – český sochař a medailér, profesor Uměleckoprůmyslové školy a Akademie výtvarných umění v Praze.

František Palacký:
(1798 – 1876) – český historik a politik, zakladatel moderního českého dějepisectví, autor Dějin národa českého.