Otomar Dvořák (*1951) vystudoval scenáristiku na pražské FAMU, pracoval jako dramaturg v hudebním divadle Semafor a v Městském divadle Zlín, jako redaktor v televizi a časopisech, natočil jako autor a režisér několik publicistických televizních pořadů, vystupoval v rozhlase a v malých rolích v divadle i ve filmu. Napsal přes třicet knih v žánru literatury faktu, v nichž se zabývá českým místopisem, tajemstvím krajiny, lidovou magií, neobvyklými přírodními jevy a záhadami historie.

V posledních letech se zařadil mezi nejúspěšnější české autory historických románů, z nichž stojí za připomenutí zejména trilogie o druhé manželce krále Václava IV. Žofii Bavorské (Past na královnu, Kacířská královna, Meč pro královnu), příběh barokních teroristů Hořící lilie, román o králi Ladislavu Jagellonském Smrt ve stříbrné zbroji, pravdivá legenda o sv. Prokopovi Ďábel na řetězu, příběh z napoleonských válek Lásky princezen kuronských, nebo román o zrazené revoluci 1848 – Rok hrdinů, milenců a zrádců. Vydal také sbírku sci-fi povídek Bod návratu a dětský pohádkový příběh Kouzelný meč Abaddon. V Nakladatelství ČAS mu dosud vyšla fantasy novela Ďáblův klíč (2015), čerpající námět z českých pověstí, a loni rozsáhlý román Vřeteno osudu (Tajná zpověď Karla Jaromíra Erbena).

Vřeteno osudu
Kdo by neznal tajemné, strašidelné balady z legendární sbírky Kytice! Co však víme o životě jejich autora Karla Jaromíra Erbena? Málokdo tuší, že pod maskou seriózního, tichého muže se skrýval vášnivý romantik, jenž si do deníků zapisoval děsivé sny, žil ve stínu smrti, vedl hovory s duchem mrtvého bratra-dvojčete, trpěl problematickými vztahy k ženám a skrýval hrůzné tajemství Záhořova lože.

Zkušený romanopisec Otomar Dvořák poodhalil oponu nad nelehkým životem tvůrce, který musel svádět dramatický boj s nepřízní osudu, aby pro budoucí generace zachránil svět starých slovanských mýtů, obřadů, pověr, písní a pohádek. V románovém příběhu procházíme spolu s Erbenem bouřlivými událostmi poloviny devatenáctého století, setkáme se s významnými osobnostmi té doby (Mácha, Palacký, Havlíček Borovský, Tyl, Němcová, Frič, Šafařík, Bach, Sacher-Masoch a jiní), ale současně putujeme i baladickou krajinou, nad níž září bledá luna, ve skalách se otvírají poklady, vodník líčí ošemetné sítě a mrtvý milenec klepe na okénko, za kterým se modlí jeho milá…