Středa byla pro město velice důležitým dnem. Veřejnost měla možnost poprvé spatřit restaurovaný obraz Zvěstování Panně Marii od nejvýznamnějšího českého barokního malíře Karla Škréty.

Nepravidelná perla - pérola barroca, ve středověku hanlivé označení všeho špatného a směšného, dalo v 19. století pojmenování uměleckému slohu, díky kterému navštěvují Česko a především hlavní město statisíce turistů. Majestátní kostely, vysoké stavby, náboženské výjevy, postavy v pohybu, odhalení a buclatí andělé, bohatá dekorace, zlatá barva, to je jen několik znaků, podle kterých baroko poznáte. Tento sloh prostoupil do všech uměleckých oblastí.
Karel Škréta, který se narodil kousek od pražského Týnského chrámu, po bitvě na Bílé hoře spolu s rodinou odešel do emigrace, procestoval Itálii a zpátky s sebou do Čech zničených třicetiletou válkou přinesl živé barokní umění, které se zde hlavně v malířství a architektuře dostalo na vysokou úroveň.

Obraz Zvěstování Panně Marii z kostela sv. Ignáce v Jičíně je zatím posledním nalezeným Škrétovým dílem. Odborníci o něm mluví jako o unikátu.

,,Jedinečný je nejen tím, že je Škrétův, nevídané je to, že byl objeven teprve minulý rok. Plátno nejdříve zdobilo barokní oltář s ikonou Panny Marie Rušánské po levé straně triumfálního oblouku kostela. Po regotizaci roku 1900 bylo Zvěstování přesunuto na kruchtu kostela, kde zůstalo bez povšimnutí. Až jeho obnovení potvrdilo Škrétovo autorství,“ sdělila nám Hana Macháčková z jičínského muzea.

Autorství nerozpoznal ani Škrétův znalec profesor Jaromír Neumann. Restaurování a přípravu obrazu pro výstavu Národní galerie v Praze Karel Škréta: Doba a dílo, která se uskutečnila od konce listopadu 2010 do dubna letošního roku, měli na starosti Jana a Tomáš Záhořovi. Plátno bylo ve špatném stavu, kterému rozhodně nesvědčily klimatické podmínky kostela a neodborné zásahy, na několika místech bylo dokonce proraženo. Výsledek jejich práce je obdivuhodný. Z pražské výstavy se obraz vrátil zpět do Jičína, ale tentokráte do sálu Regionálního muzea a galerie, kde zůstane nejméně deset let. Prostor musel být výrazně upraven, bylo zakoupeno nové osvětlení, pracovníci muzea sledují klima, do sálu může maximálně 15 osob. V místnosti možná časem přibude další skvost, je to obraz sv. Augustiny, který je s největší pravděpodobností také dílem Karla Škréty. Více bude jasné po renovaci.