Velmi nás potěšila reakce řady jičínských občanů, kteří zareagovali na odvysílanou výzvu a začali posílat finanční příspěvky muzeu na obnovu tohoto poněkud bizarního hudebního nástroje. Muzeum v těchto darech získalo částku 26 900 Kč a díky nim zahájilo rekonstrukci.

Oprava

Ukázalo se, že zprovoznit rozbitou skleněnou harmoniku není jednoduchý úkol. Kuriózní, v našich zemích zapomenutý nástroj vydává tóny tím, že se hráč dotýká navlhčenými prsty rotujících skleněných cylindrů. Jsou zde vloženy na hřídel jeden do druhého od největšího po nejmenší jako na klaviatuře. Velké cylindry vydávají tóny hluboké, ty nejmenší tóny nejvyšší. Díky tomuto uspořádání může hráč na harmoniku hrát nejen melodii, ale naráz i více tónů, rozsah akordů je omezen pouze rozpětím hráčových prstů.

Historie

Harmonika z jičínského muzea měla být původně vystavena v roce 1895 na Národopisné výstavě českoslovanské, jak dokládá štítek na boku nástroje, ale vystavena nakonec nebyla. Během minulých období nástroj v zapomnění chátral. Znovu ho objevil a v podstatě zachránil Josef Miláček, konzervátor dřeva v RMaG v Jičíně. Ten se postaral o obnovu a konzervaci dřevěných součástí nástroje.

Jako další úkol jsme si stanovili znovu vytvořit zhruba polovinu chybějících cylindrů, celou tónovou řadu zkompletovat a uvést harmoniku do funkčního stavu.

Do výroby skleněných komponentů harmoniky jsme se pustili již před rokem, a to díky spolupráci se Střední uměleckoprůmyslovou školou sklářskou v Železném Brodě. V muzeu byly z bukového dřeva vytvořeny všechny formy potřebných rozměrů a do nich byly ve sklářské huti železnobrodské školy vyfoukávány skleněné části harmoniky.

Během letošního jara a léta jezdíme do školní brusírny, kde poněkud nevšední tandem – muzikolog Michal Pospíšil se svými ladičkami a brusič Vratislav Horák se svými brusy – přivádí znovu na svět řadu tónu a půltónů. Protože se jedná o zapomenutou technologii výroby, kompletace často připomíná objevnou cestu či detektivní pátrání.

Teprve pokusy a omyly zjišťujeme, nakolik zkrácení stěny cylindru tón potřebně zvýší, a naopak, nakolik broušení stěny u hrdla cylindru tón sníží. V současné době je obnovena třetina tónové řady, zbylé nově zhotovené cylindry naladit do potřebné výšky tónu není možné, musí být přetaveny, vytvořeny znovu. Učíme se.

Tajemství úspěchu spolu s tajemstvím výroby tkví zkrátka v odpovídající síle střepu. Na konci našeho úsilí, jak pevně věřím, budou mít návštěvníci jičínského muzea ojedinělou možnost vidět i slyšet skleněnou harmoniku: nástroj, který vymyslel a zkonstruoval Benjamin Franklin v roce 1761, a jehož obliba dosáhla vrcholu na přelomu 18. a 19. století. Komponoval pro něj mj. i W. A. Mozart.

Jaromír Gottlieb