A přestože rok 2013 nezačínáme zvesela, expozice Neztratit víru v člověka, pojednávající o osudu židovských dětí na Jičínsku za druhé světové války, by nikomu neměla uniknout.

„Jsme již tak daleko od té doby, že pamětníků ubývá. Nacházíme se v kritické době. Hrozí nám, že se z holokaustu stane pouhý příběh nebo mýtus, jako jsou husitské války či potopa světa. Našim vnoučatům hrozí to, co se stalo našim rodičům a prarodičům," začal svůj proslov před padesátkou návštěvníků Jan Munk, předseda pražské židovské obce. Jeho řeč byla upřímně emotivní a představovala účinný vstup do chmurného charakteru celé výstavy, na níž se kromě pražské židovské obce podílelo občanské sdružení Baševi a soukromí sběratelé. Příběhy nešťastných dětí si veřejnost bude moci prohlédnout do 3. března.

Expozice samotná je trochu netradiční. Návštěvník v ní nenajde mnoho hmotných předmětů. To však její kvalitu nijak nesnižuje. „Když se podíváte do výstavní chodby, možná vám expozice připadá tentokrát poněkud chudší. To je ale také vzkaz. Je toho totiž příliš málo, co se dochovalo z působení židovské obce v Jičíně," vysvětlila muzejnice Ajka Kyselo.

Vyprávěj příběh…
Jádro výstavy tvoří série dvaceti plakátů, které popisují příběhy šesti židovských dětí, převezených do Terezína a poté do Osvětimi. Autentické deníkové záznamy či poznámky jsou plné dětské naivity, o to více však vynikne tragika dětských osudů.

Některé kapitoly jsou šokující. Nacisté se kupříkladu chtěli blýsknout před Červeným křížem, proto přetvořili Terezín v „potěmkinovské" lázeňské městečko. Aby nebylo přelidněné, vybraní židé byli urychleně deportováni do vyhlazovacích táborů. Mezinárodní komise odjížděla uspokojena.