Téměř každý si vzpomene, že byl jedním ze sedmadvaceti popravených v roce 1621, mnoho lidí ví, že byl cestovatelem, spisovatelem, hudebním skladatelem.

Letošní 450. výročí jeho narození tedy nezůstalo bez širší odezvy – například Český rozhlas připomněl Harantovu hudební tvorbu v rámci pořadu Duchovní hudba, jeho skladby byly zařazeny na program projektu Rok české hudby, Česká národní banka vydala k harantovskému jubileu stříbrnou pamětní minci. Přirozeným centrem oslav se pak stalo bývalé oficiální sídlo Kryštofa Haranta – Pecka.

Sezona plná připomínkových akcí vyvrcholila v sobotu 20. září, kdy se v klenbovém sále hradu uskutečnila dlouho očekávaná konference s názvem Kryštof Harant ve světle nových objevů. Jejím cílem bylo prezentovat několik nových zjištění, ke kterým v různých odborných oblastech došlo v posledních letech.
Pozvání na malou vědeckou konferenci na hradě Pecka přijala historička Marie Šedivá Koldinská z Ústavu českých dějin Univerzity Karlovy v Praze, z téže univerzity historička a egyptoložka Martina Bardoňová, muzikolog Jan Baťa z Ústavu hudební vědy FF UK a archeolog Martin Witkowski.

Doplnění mozaiky

Každý z příspěvků určitým způsobem doplnil mozaiku našich znalostí o Kryštofu Harantovi. Nový objev učinila například Martina Bardoňová během psaní své disertační práce o působení španělského diplomata Baltasara de Zúňiga v rudolfínské Praze. V jednom ze španělských archivů totiž narazila na zápisy potvrzující, že Kryštof Harant v roce 1614 využil své diplomatické cesty do Madridu k podání „žádosti o zaměstnání" u španělského krále Filipa III. – konkrétně, s odkazem na své předchozí zásluhy ve službě habsburkům, prosí „o milost být jmenován plukovníkem i s příslušnou gáží". Španělská státní rada však králi doporučila tuto žádost zamítnout. Soudí se, že i tato zkušenost přispěla ke následné konverzi Kryštofa Haranta k protestantství.

Zajímavé informace zazněly i v příspěvku archeologa Martina Witkowského, který se zabýval prezentací měděného medailonu s egyptskými motivy, nalezeného během archeologického výzkumu na hradě Pecka v roce 2011. Martin Witkowský shromáždil odborné názory předních českých archeologů, kunsthistoriků, egyptologů, historiků, restaurátorů kovů. Jejich argumenty, zdá se, svědčí spíše pro to, že medailon je novodobý a s cestou Kryštofa Haranta do Palestiny a Egypta bohužel zřejmě nesouvisí. Toto téma však přímo na konferenci vyvolalo živou diskusi a není vyloučeno, že odborné zkoumání medailonu by mohlo pokračovat, například analýzou kovu v Ústavu jaderné fyziky Akademie věd.

Další příspěvky se týkaly reflexe Harantovy osobnosti v historické paměti přelomu 20. a 21. století a také jeho hudební činnosti.
Malá vědecká konference Kryštof Harant ve světle nových objevů byla určena pro odbornou veřejnost okresu Jičín. Městys Pecka připravuje vydání sborníku, v němž budou všechny příspěvky publikovány. Sborník by měl vyjít do konce letošního roku a bude běžně k dostání. Věra Kociánová