Otázky na tělo
Michael Žantovský o VH Jakým byl šéfem? Byl přísný? Ne, jen výjimečně. Ale měl rád pořádek. Ty tužky na stole srovnané.
Někdy vás také jako šéf setřel? Ne. Jen. Jednou jsme jeli na recepci k dánské královně a my jsme mu poradili frak. On si ho vzal a pak tam byl jediný. Zlobil se. Nerad se odlišoval. Paní Olga? Ta sem moc nechodila, do ničeho nemluvila. Ona se nerada ukazovala. Povězte nějaký drb, pikantnost.
O šéfech se nedrbe.

„Ale co je špatné na takových lidských vlastnostech?" Pan Žantovský, jako ředitel Knihovny Václava Havla, jezdí a o svém šéfovi přednáší. Tak přijel v pondělí 7. března i do Jičína. Byla to už třetí jeho přednáška ten den, ale nebylo to na něm znát. Černý oblek bez kravaty, poněkud rozcuchán, ale příjemný člověk, který váží slova, vždyť byl dlouhá léta diplomatem. Ale říká, co si myslí.

Kupodivu vystudoval psychologii. Dlouhá léta praktikoval v Bohnicích. O té době říká, že byly nejlepší průpravou pro diplomacii a politiku. Pak byl novinářem, mluvčím Václava Havla, velvyslancem v několika zemích. Předsedou ODA, senátorem. Píše knihy, překládá, taky psal písničky. Teď naplňuje Havlův odkaz v jeho knihovně.

„V knihovně máme na padesát tisíc položek, které se týkají Václava Havla. Ale máme málo knih a málo regálů. Tak je 90 % digitalizováno. To je výhodné, protože on line přístupné. Knihovna je hlavně prostorem pro setkávání. A tady mám nával. Jsme rádi, že zejména mladých."

Václav Havel nebyl z těch, kdo by se přizpůsoboval situaci. Byl tím, čím skutečně byl. Patočkův výraz život v pravdě pro něj nebyla jen slova. Velmi laskavý člověk. I ke svým věznitelům. Když viděl mrznoucí policisty, jak hlídkují před chalupou Na Hrádečku, nesl jim čaj. Paní Olga se moc zlobila.
Při tom ten, který sám o sobě pochybuje. Když se stal prezidentem, tak byl podezřelý sám sobě. Všechen svůj plat odevzdával na dobročinné účely. Žil z toho, co vydělával psaním.

Rád používal metafory. Byl duchovní člověk, i když ne v klasickém náboženském smyslu. Všechno se někde zapisuje a jednou bude hodnoceno. Je zapotřebí více, než jednoho druhu politiků. Ale neuznával politiku, jako boj o moc. Politické soupeření to není nic, co by rozhodlo o osudu společnosti. Smysl má existence takových politiků, kteří věří svým ideálům a tomu obětují i svou kariéru.

V odpovědi na otázku o současném vlivu KSČM zaznělo vysvětlení, že selhává politika, kterou představují klasické demokratické strany.
Když se nějaké skupině dá nálepka, pak obvykle končí dialog. To bylo Havlovi naprosto cizí. V parlamentě dnes není věcná diskuze. Lidé se jen vzájemně napadají.

V otázce na další kandidaturu Miloše Zemana na prezidenta zaznělo: „Nemusíme mít dalšího výjimečného prezidenta. Stačí, když bude normální." Obecně prospěšná společnost Baševi koná na poli kulturním, ale i politickém, velmi potřebnou roli. Návštěva Michaela Žantovského to potvrdila.   Bohumír Procházka