VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Vzpomínkové matiné v Rovensku pod Troskami

ROVENSKO POD TROKAMI - Městský úřad a Klub filatelistů v Rovensku pod Troskami spolu s OÚ Hrubá Skála a OÚ Lestkov vás zvou naVZPOMÍNKOVÉ MATINÉ.

25.8.2007
SDÍLEJ:

Josef Drahoňovský se svými studenty, rok 1929.Foto: DENÍK/Archiv

Koná se u příležitosti 70. VÝROČÍ ODHALENÍ SOUSOŠÍ ROZHOVOR a 130. výročí narození jeho autora, sochaře a vynikajícího glyptika, profesora Josefa Drahoňovského. Místo:
ROVENSKO POD TROSKAMI, sobota 25. srpna, sál radnice v 10 hodin. Program:
• Slavnostní uvítání hostí starostou města Pavlem Koldovským
• Zamyšlení Antonína Langhamera nad dílem profesora Josefa Drahoňovského
• Koncertní vystoupení souboru Virtuosi di tuba
• Náš Drahoňovský – filmová báseň, dokument. Autoři Miloš a Adam Syrovátkovi
• Položení květin k sousoší Rozhovor a odhalení názvu Drahoňovského náměstí
• Pozvání k prohlídce výstavky památek na profesora Josefa Drahoňovského.
Prodej pamětních tisků a provoz příležitostné poštovní přepážky s pamětním razítkem oslav od 8 hodin po celý den v budově radnice v místnosti výstavky – ta potrvá denně až do 3. září.
Blíže čtenářům přiblížíme oslavovanou osobnost následujícím textem Antonína Lang〜hamera:

Umělecký a pedagogický odkaz Josefa Drahoňovského

K oběma výročím vychází publikace „Josef Drahoňovský a jeho Rozhovor“. Před 130 lety, dne 27. března 1877, se ve Volavci, vesnici mezi Rovenskem pod Troskami a Kozákovem, narodil Kateřině rozené Vávrové a jejímu manželovi Františku Drahoňovskému syn Josef. Protože otec záhy zemřel, rozhodující podíl na jeho výchově měl děd Václav Vávra, dlouholetý volavecký rychtář a vlastenecky smýšlející majitel velké a příležitostně doplňované knihovny.
Před sedmdesáti lety, v neděli 28. srpna 1937 byl na náměstí v Rovensku pod Troskami slavnostně odhalen Rozhovor, osudové životní dílo sochaře. Ten motiv jej provázel od studentských let, kdy bydlel v Turnově u stařečků Dědečkových a poprvé si jej nakreslil, až do chvíle, kdy pro sousoší našel vhodné umístění na rovenském náměstí, navrhl pod ně sokl z travertinu a se spisovatelem Františkem Křelinou se dohodl na vysvětlujícím textu. Den, kdy bylo slavnostně odhaleno, označil za jeden z nejkrásnějších v životě. V tu chvíli byl doma, mezi svými, a ještě on, ani nikdo z jemu blízkých netušil, že za necelý rok, 20. července 1938, skončí jeho životní pouť v podolském sanatoriu v Praze.
Protože v příštím roce uplyne již 70 let od jeho smrti, máme od uměleckého odkazu tohoto všestranného tvůrce – profesora Uměleckoprůmyslové školy v Praze, sochaře, skláře, glyptika, příležitostného šperkaře a keramika takový časový odstup, který nám dovoluje vidět vše v souvislostech a bez emocí, jinak, než jeho současníci. Podívejme se proto na něj nezaujatě a zařaďme na takové místo v českém výtvarném umění, jaké mu v něm právem náleží, ale přesto mu je opakovaně, a pod nejrůznějšími záminkami upíráno.
Drahoňovský od dětství hodně četl a dobře kreslil, proto se stal již ve čtrnácti letech žákem odborné šperkařské školy v Turnově. Po jejím absolvování chtěl studovat na medailérské škole Akademie umění ve Vídni, ale nedostatek finančních prostředků mu v tom zabránil. Půldruhého roku byl rytcem v Dörflin〜gerově vídeňské firmě, potom se přihlásil na Uměleckoprůmyslovou školu v Praze a byl přijat.
Nejdříve studoval ve všeobecné škole profesora Stanislava Suchardy, potom ve speciální škole profesora Celestina Kloučka. Když sochařská studia dokončil na studijní cestě po severní Francii, zajímal se o středověkou architekturu, sochařství a malířství, ale také o glyptiku. Potom si v Praze zřídil sochařský ateliér a začal spolupracovat s architekty.

Roku 1904 se na Uměleckoprůmyslovou školu vrátil jako asistent profesora Suchardy. Postupně byl výpomocným učitelem (1908), definitivním učitelem (1911) a profesorem (1914). Roku 1918 převzal po profesoru Kloučkovi speciální školu pro dekorativní modelování.

Jako sochař se alespoň příležitostně vracel krytí drahokamů, při němž si, jak přiznával, pokaždé aktivně odpočinul. Když kněmu ještě před 1. světovou válkou přišli dva absolventi turnovské šperkařské školy – rytci drahokamů Karel Tuček a Ladislav Přenosil, přesto, že se chtěli stát sochaři, přesvědčil je, aby se zajímali také o svou původní profesi – glyptiku, a do školy pořídil první kamenorytecký stroj. Když kněmu po 1. světové válce přišli další absolventi turnovské školy František Přenosil, Bohumil Vele, po nich Josef Bezemek, Anna Frydrychová, Ladislav Havlas, Vladimír Cerman a Stanislav Honsejk, ze železnobrodské školy Alois Hásek, Božetěch Medek další, opět je přesvědčil, aby ve vlastnímzájmu na původní profesi nezanevřeli a rytí drahokamů i skla se soustavně věnovali.

Tak se vDrahoňovského škole začala provozovat nejdříve mlčky trpěná, později oficiálně pěstovaná glyptika.

*

Protože po vzniku Československé republiky vzrostl zájem o domácí sklářskou výrobu, přibližně z80% závislou na exportu, zájem o její výtvarnou obrodu projevili také někteří stouto problematikou dříve neseznámení umělci.

Drahoňovský byl mistrem v rytí drahokamů, ale se sklem zkušenosti neměl. František Přenosil u něj provedl první ornamentální rytinu na skle ještě na malém kamenářském stroji, a po ní další.

Aby se on a jeho žáci naučili rýt sklo, požádal sklářského podnikatele a sběratele skla Václava Jílka zKamenického Šenova, aby pro studium získal talentovaného rytce-absolventa tamní sklářské školy. Přihlásili se dva – Artur Pleva a František Pazourek, a oba přitalentových zkouškách obstáli.

Až vroce 1926 se Drahoňovský stal profesorem všeobecné a speciální školy pro modelování a rytí vkameni a ve skle oficiálně a založil dodnes nepřerušenou tradici vysokoškolského vzdělávání budoucích sklářských výtvarníků, rytců drahokamů a šperkařů, tradici, na kterou navazovali profesoři Karel Štipl, Jaroslav Holeček, Josef Kaplický, Stanislav Libenský, Jozef Soukup, Jiří Harcuba a docent Václav Plátek, tradici, kníž se dnes na Vysoké škole umělecko-průmyslové vPraze hlásí také profesoři Vladimír Kopecký a Marian Karel.

Profesor Josef Drahoňovský zahájil dlouholetý proces, na jehož konci bylo překonání pomyslné hranice mezi tzv. užitým uměním (sklářstvím) na jedné, a tzv. volným uměním (malířstvím, sochařstvím) na druhé straně na přelomu padesátých a šedesátých let. Sklo se stalo dalším vsochařství použitelným materiálem, navíc svlastnostmi, které ani klasické sochařské materiály nemají.

*

Profesor Drahoňovský byl školním vzděláním sochař a svým myšlením jím zůstal až do konce přesto, že od dvacátých let až do smrti dával přednost rytí drahých kamenů a skla a výchově budoucích umělců před vlastní tvorbou soch.

Při posuzování rytin pamatoval na jejich sochařské zpracování, a když ve třicátých letech začal vytvářet rytiny na také plochém skle, nejzdařilejší odléval ze sádry (i bronzu) a ve vzorné adjustaci prezentovat jako své reliéfy. Téměř klasický způsob modelování reliéfu volil i při vytváření figurálních kompozic na vázách rytých vsilných vrstvách barevně přejímaného skla.

*

Drahoňovský byl svědomitým pedagogem, který za žáky do ateliéru chodil každý den dopoledne, a často i odpoledne, aby je při práci sledoval, kontroloval a korigoval, ale také snimi o problémech výtvarné práce otevřeně hovořil.

Dodnes nevíme, kolik vmramoru, bronzu, porcelánu a pálené hlíně provedených soch, intaglií a kamejí v drahokamech a rytin na pohárech, vázách a plaketách mu vděčí za svůj vznik. Tak rozsáhlé dílo by jednotlivec nevytvořil ani za několik životů.

Kdykoliv se jeho spolupracovníci později setkali srytinou, na jejímž provedení se podíleli, zdůrazňovali to. Zpravidla se ale nezmínili o tom, že Drahoňovský navrhl tvar i výbrus, nakreslil figurální kompozici, a pokud mu na ní záleželo, korigoval jim ji i opakovaně, že za ním kvůli tomu nechodili jen srozpracovanými rytinami, ale také se sádrovými odlitky, aby mohl na nich i na rytinách, někdy na vlastních návrzích, vyznačit požadované úpravy a při dalších korekturách je kontrolovat, že když ani potom nebyl s rytinou spokojen, dokončil ji sám. Někdy mu vyčítali, že u svých rytin neuvádí také jejich jména, někteří se sním kvůli tomu i rozcházeli, ale spolupracovníky neuváděli ani malíři a sochaři. Postupoval tak, jak bylo obvyklé. Měl ktomu i jiné důvody, například, že by někteří lidé ztratili o jeho sklo zájem, kdyby zjistili, že se na jeho vzniku podílel ještě někdo jiný a jim neznámý.

*

Drahoňovský existenci svých spolupracovníkům nikdy nepopíral. Při různých příležitostech na ně upozorňoval: Provedení mnohostranného a rozsáhlého díla ve skle bylo mi umožněno jen intenzívní spoluprací mých žáků a absolventů. Převládali bývalí žáci, kteří sním ve škole strávili tři, čtyři i více let, znali jeho názory, snadno se jim přizpůsobovali a prováděli návrhy přesně podle jeho představ.

Drahoňovský neřešil jen záležitosti výtvarné, ale také existenční. Jemu i jeho žákům svazovaly ruce problémy, které tvůrci rytého skla u J. & L. Lobmeyra ve Vídni a Kamenickém Šenově, ve švédské sklárně Orrefors, ani u profesora Wilhelma von Eiffa na uměleckoprůmyslové škole ve Stuttgartu neměli. Téměř ve všem se museli spoléhat sami na sebe. Nikdo jim nikdy nepomohl. Přesto časem poznali a osvojili si všechny způsoby rytí skla od jednoduchého lineárního přes hloubkové i stínované včerveně a modře přejímaném skle až po reliéfní. Jak vpráci se sklem, tak sdrahokamy, dosáhli nezpochybnitelného umělecko-řemeslného mistrovství.

Vpopředí jejich zájmu byly techniky spojené srytím skla, ale zajímali se také o jeho broušení a lisování do forem, malování, leptání i pískování, tvarování přímo vhuti.

Vyvinuli řadu pozoruhodných, tradici zpochybňujících a nové možnosti výtvarného a výrobního zhodnocení skla objevujících postupů, ale žádný výrobce skla o ně neprojevil zájem.

Drahoňovský se nespokojil sesklárnami dodávanými vázami a poháry a od dvacátých let si tvary a výbrusy navrhoval sám. Příležitostně vytvářel skleněné předměty pro státní reprezentaci, kživotním jubileím osobností a událostem, a protože přibývalo domácích i mezinárodních, individuálních a kolektivních sportovních soutěží, stal se tvůrcem skleněných cen pro jejich vítěze. Tím podstatně rozšířil počet příležitostí k využití skla.

Zajímal se o sklo a glyptiku, ale nepřestal vytvářel ani další sochy, a když žákům korigoval práce ve skle, trval na zhotovení sádrových odlitků, aby mohl posoudit vyrytý reliéf přesto, že o rozdílech mezi tradičními sochařskými materiály a sklem věděl a proto zdůrazňoval, že sklo je hmota, která absorbuje paprsky, láme je, tříští anebo seskupuje, plná reflexů a skvělých světel, materiál, který má stín na straně světla a světla na straně stínu, jenž převrací zákony plastiky a nutí umělce knovým pracovním metodám.

Počátkem třicátých let se spolupracovníky vytvořil první rytiny na skleněných plaketách. Obdivoval tzv. Portlandskou vázu jako vrchol starověkého sklářského umění a usiloval o její moderní pokračování. Experimentoval srytinami vsilných vrstvách vícekrát barevně přejímaného skla. Doufal, že sním dosáhne podobných efektů jako sbarevnými vrstvami drahokamů, ale stak neprůhledným sklem, jaké mu sklárny dodávaly, to možné nebylo. Spokojil se s kompromisním, ale výtvarně zajímavým řešením, totiž se sochařsky modelovaným vysokým reliéfem. Ve druhé polovině třicátých let se dočkal vbílém přetahu na černém pozadí provedené reliéfní rytiny Oblaka a hvězdy, vbílém přetahu na modrém pozadí provedené alegorie Žní, váz Po koupeli I a II a dalších.

Od dvacátých let bylo Drahoňovského působení na Umělecko-průmyslové škole spojeno spřípravou rytců skla a drahokamů, ale studovali u něj také později úspěšní sochaři a keramici.

Na české výtvarné scéně se od dvacátých letech objevovali první rytci-výtvarníci jako tvůrci návrhů i jejich samostatní realizátoři. Přednostně se o výtvarnou stránku sklářské tvorby zajímali vdobě, kdy se na sklo dívalo „jen“ jako na užité umění a posuzovalo podle jeho praktičnosti. Ryté poháry, vázy a objekty nebyly „praktické“, ale dekorativní. Drahoňovský a žáci je poprvé signovali a tím dávali na vědomí, že je třeba chovat se knim stejně jako kobrazům a sochám. Jejich neopakovatelné sklo se mělo stát po malířství a sochařství další výtvarnou disciplinou, ale zatím byli na začátku cesty, kterou završili až čeští sklářští výtvarníci o dvě tři generace mladší.

*

V„pravěku“ autorské sklářské tvorby se profesor Drahoňovský zasloužil nejdříve pololegálním, později na milost vzatým, ale nepříliš podporovaným rozhodnutím o zahájení za samozřejmost dnes považované vysokoškolské přípravy sklářských výtvarníků a tím také o návrat českého uměleckého skla na světovou sklářskou scénu.

Nezapomínejme na to!



 

25.8.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

SERVIS

annonce-logo

Nabídky práce

+ Podat inzerát

Administrativa - Zápis odběrných míst pro Jičín(23 000 Kč)

Náplní práce je zápis odběrných míst elektřiny a plynu, práce s daty a interním systémem. Nástup možný ihned - dle dohody.

Řemeslné práce - Řemeslné práce Zámečník(20 000 Kč)

Účetní finanční a investiční FINANČNÍ ÚČETNÍ. Požadované vzdělání: úso s maturitou (bez vyučení). Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 20000 kč, mzda max. 30000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: FINANČNÍ ÚČETNÍ - pracoviště Slatiny., V případě zájmu posílejte životopisy na e-mail: berna@agroslatiny.cz nebo volejte v době od 7:00 do 15:00 hod. na tel.: 493555119 pí Berná., Požadujeme znalost podvojného účetnictví, praxe v oboru zemědělství výhodou., Nabízíme závodní stravování, příspěvek penzijního pojištění.. Pracoviště: Agro slatiny a.s., 506 01 Jičín 1. Informace: Berná, +420 493 555 119.

Technika a elektrotechnika - Technika a elektrotechnika Technik(30 000 Kč)

Technici v oblasti metrologie METROLOG/METROLOŽKA. Požadované vzdělání: úso (vyučení s maturitou). Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 30000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: METROLOG/METROLOŽKA, Stabilní mezinárodní společnost Tecmaplast Kněžnice u Jičína hledá vhodného kandidáta / ku na pozici:, METROLOG, Náplň práce:, - měření na přístrojích laboratoře kvality, - měření na 3D (Wenzel, Metrolog 4), - rekvalifikační zkoušky výrobků, - studie způsobilosti dle plánů kvality, - kalibrace měřidel, - zpracování protokolů z provedených měření, - administrativní podpora zákazníků, Požadujeme:, - SŠ/VŠ - technický obor, - zkušenosti s měřením na 3D, - porozumění výkresové dokumentaci, - zkušenosti v automobilovém průmyslu výhodou, - řidičský průkaz sk. B, - AJ komunikativně, - samostatnost, flexibilita, spolehlivost, odolnost vůči stresu, Nabízíme: , - zajímavou práci v dlouhodobě stabilní mezinárodní společnosti, - pracovní poměr na dobu neurčitou, - příjemný pracovní kolektiv, - nástup možný ihned, - školení, Kontakt: , V případě zájmu zašlete Váš životopis v českém a anglickém jazyce na email: personal@tecmaplast.cz. Pracoviště: Tecmaplast cz, s.r.o. [1], 506 01 Jičín 1. Informace: Vendula Frumertová, .

Doprava a logistika - Doprava a logistika Řidič vysokozdvižných vozíků(80 Kč)

Řidiči paletovacích vozíků ŘIDIČ/ KA VYSOKOZDVIŽNÉHO VOZÍKU. Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 80 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: ŘIDIČ/ KA VYSOKOZDVIŽNÉHO VOZÍKU, Požadujeme zkušenost s VZV, oprávnění na VZV výhodou, časová flexibilta., Dovolená 22 dnů, stravenky, měsíční příplatek 500 Kč, pracovní poměr na 1 tok s možností prodloužení na dobu neurčitou., Kontakt: telefonicky od 8:00-18:00 hod, e-mial: matusova@pft.cz. Pracoviště: Pft, spol. s r.o., U Javůrkovy louky, č.p. 567, 506 01 Jičín 1. Informace: Barbora Matúšová, +420 493 546 611.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Moderátor Leoš Mareš.
5

Leoš Mareš se tajně oženil v Litomyšli

Peníze. Ilustrační foto.

Jičín na jaře rozdělí sta tisíce korun

Na místě, kde leží hromada suti, vyroste nový městský úřad

Lázně Bělohrad - Žádný ze tří návrhů nového městského úřadu, které v architektonické soutěži obsadily první místa, nepočítal s využitím budov čp. 27 a 28 v severní části náměstí.

Jedna rolba vládne všem a po krk ve vodě v minus pěti: prohlédněte si videa dne

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku v úterý 21. února 2018.

AKTUALIZOVÁNO

Hokejisté porazili USA a zahrají si na OH o medaili. Francouz vychytal nájezdy

/FOTOGALERIE, ANKETA/ Uf, to bylo drama! Čeští hokejisté postoupili do semifinále olympijského turnaje, když porazili tým USA 3:2 po samostatných nájezdech. Američané ale byli tuhé sousto, i když národní tým byl po většinu zápasu lepší. O finále se svěřenci trenéra Josefa Jandače utkají s Ruskem.

Hrob slavné operní pěvkyně se díky spolku dočkal obnovy

Jičínsko - „Obnovu hrobu slavné operní zpěvačky Alosie Věkoslavy Blažkové jsme plánovali již několik let, ale teprve loni jsme obdrželi grant od Nadace VIA,“ říká koordinátor Libor Hovorka ze Spolku Stezka Češov-Vysoké Veselí.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT