V rozhovoru Vilém Dubnička vypráví o Milionu, spolupráci se slavnými herci i současném divadle.

Povězte mi víc o hře Milion. Jak vznikl námět?
Je to docela zábavná historka. Premisa příběhu, tedy ředitel divadla, který jde bohatého mecenáše žádat o extra peníze, ale vůbec ho nezná, je založená na skutečné události. Samozřejmě je ve hře spousta linek domyšlených a kvůli vtipu vyhnaných do absurdit. Ale ve skutečnosti se potkal miliardář s ředitelem divadla a řekl mu: „Já vás znám, jezdíme spolu vlakem.“ A ředitel se divil, že si miliardáře nepamatuje a že vůbec tak bohatý člověk jezdí vlakem.

Vilém Dubnička je český herec, režisér, moderátor a textař. Vystudoval činohru na pražské DAMU, život a umění jej ale opakovaně táhnou do rodné Plzně. Od roku 2009 působí jako umělec na volné noze. Založil festival Divadelní léto pod plzeňským nebem a 25. června uvedl v jičínském Masarykově divadle premiéru autorské hry Milion.

Jaké jsou vaše první dojmy z premiéry?
Vlastně nevím. Jsem úplně vystřelený, bylo to skvělé. Před představením jsem byl hrozně nervózní, divadelní hra totiž není jako auto, které šroubek po šroubku složíte, a ono pak jede. Na každé premiéře je hodně toho, co může nevyjít. Hru jsem napsal před dvěma lety, takže to pro mě bylo dlouho nic a pak všechno najednou.

Dva roky trvaly přípravy?
Bylo to trochu jinak. Před dvěma lety jsem hru napsal, ale pak přišel covid a dlouho se nic nemohlo. Na začátku letošního roku, asi někdy v únoru, jsme se domluvili s producentem Michalem Jančaříkem, že bychom hru Milion mohli uvést, a začali jsme hledat herce. Michal mezi všemi našimi známými vybral Vláďu Polívku a Hynka Čermáka a v ten moment jsem si řekl, že to je v háji, ti určitě nebudou mít čas.

Role jim ale perfektně sedly a předvedli skvělé herecké výkony. Jak dlouho jste hru zkoušeli?
Hynek si text přečetl a řekl: „Jdu do toho, ale můžu jen v červnu.“ Vláďa zase zrovna něco točí a taky má práce nad hlavu, ale na červen si udělal čas. Takže na přípravy a zkoušení jsme měli asi čtyři měsíce. Měli jsme tři čtené zkoušky. Ale kluci jsou geniální herci, na jevišti předvedli skvělý výkon. A podle reakcí v publiku to ocenili i diváci.

Druhá třetina hry přináší také filozofickou rovinu, kterou v dnešním mainstreamovém divadle jen tak nevídáme…
Ve hře otevíráme několik motivů. Především jde o peníze a o to, co je člověk ochotný udělat, aby je získal. Ale narážíme také na problémy současného divadla. Někdy se nám divadelníkům stává, že se spokojíme s prvoplánovou komedií bez myšlenky. Hlavně obsadit slavného herce ze seriálu a kasírovat peníze. Ve hře Milion je právě to podstata konfliktu mezi dvěma muži - tím, který divadlo miluje, a tím, který na něm vydělává.

Nebojíte se reakcí svých kolegů?
Taky mě napadlo, jestli si pod sebou neřežu větev. Ale nebojím se. Kolegové to pochopí. Kdyby se někdo ozval, bude jako potrefená husa. Osobně bych si přál, aby přesně takové hry po nás diváci chtěli. Divadlo má kromě pobavení reflektovat společnost a nastavovat jí zrcadlo. Z premiéry Milionu odchází 550 diváků a každý si z představení odnáší něco jiného. Chtěl bych, aby nad hrou lidé přemýšleli a až příště budou sedět v hledišti a sledovat nějakou prvoplánovou hru bez myšlenky, aby si třeba na debatu Vládi a Hynka na jevišti vzpomněli.

Teď budete mít s Milionem letní pauzu a po pražské premiéře v září vyrazíte do dalších měst. Zavítáte také zpět do Jičína?
Abych řekl pravdu, ta dvouměsíční pauza je pro nás neštěstí. Po premiéře bychom potřebovali za sebou odehrát alespoň deset představení a s hrou se sžít. Ale jinak je to tak, jak říkáte. V Jičíně se nám hrálo skvěle, diváci jsou tu vždy velmi vstřícní. Tak uvidíme. Asi ne hned, ale umím si představit, že bychom se sem po čase s Milionem zase vrátili.