Expozici s osmadvaceti zejména dřevěnými betlémy nejen z Novopacka uvedl emeritní ředitel muzea Miloslav Bařina. „Já jsem Bařina, ale o řezbařině nic nevím," zažertoval v úvodu. Připomněl historii rodu Suchardů, lidová řemesla ve městě i autory prvních dřevěných betlémů. Vzpomněl význačné místní betlémáře a z nich Františka Mühla.

„Je to doba předvánoční a stejně jako betlémy i stromeček patří k tomuto času. Když v roce 1813 ředitel stavovského divadla poprvé vystavil v Praze stromeček, nikdo netušil, co z toho vznikne. Historie betlémů je v Pace složitá. My jsme vlastně v podklášteří a ať chcete nebo ne, betlémářství souvisí s klášterem," upozornil posluchače Bařina.

Pohovořil o dvojím vysvěcení klášterního kostela, Janu Suchardovi, který inspirován jeho interiérem začal malovat a vyřezávat, a jeho syn dokonce rozštípal stav a prohlásil, že se bude živit uměním. Suchardové obdivovali řezbářské řemeslo, a to i krásné lomenice na packých domech.

ŠEUCOVSKÁ PAKA

„Paka byla šeucovská, ale bylo tady i perníkářství, a to je také řezání do dřeva. Pak stačí, když skočí šikovnému člověku do ruky polínko," líčí podmanivým hlasem Bařina. Bývalý ředitel zmínil krále řezbářů Jana Mádleho.

„A když to dnes tady procházím, tak je to klan Mühlů. Náš milý František, který odešel před dvěma roky, zanechal úžasnou stopu a těším mě, že Mühlové v řezbářství pokračují. Jsem tím pádem klidný a doufám, že na výstavy betlémů budete do Nové Paky docházet i v budoucnosti."

Autory vystavených betlémů jsou Jiří Mühl starší, Josef Erban, František Maisner, Josef Vít, Jan Fejfar, Bohuslav Buchart, Josef Malý, František Máslo, František Kocman, František Mühl mladší.

„Já vyřezávám betlémy asi deset, patnáct let. Uvědomil jsem si, že je nutné zachovat rodinnou tradici. Ale od otce jsem se neučil, chtěl jsem jít vlastní stopou," přiznává se ke své zarputilosti František Mühl mladší. Za sebou už má asi dvacet vyrobených betlémů. Nejsložitější je pro něho vytvořit obměněnou expozici. Představivost mu prý nechybí a tak ani řezbařina pro něho není nic složitého. „Vždycky to ale může být lepší," tvrdí František, který se drží výroku svého otce.

Poprvé se v Nové Pace představil například betlém Pavla Střítezského z Prahy, který zaujme postavami známých osobností. Našli jsme tu Emu Destinnovou, Josefa Haška s jeho Švejkem, Bedřicha Smetanu, Josefa Dvořáka, Karla IV. a řadu dalších význačných postav.

„To nás inspirovalo k vytvoření betlémářského kvízu, který si budou moci návštěvníci vyplnit a odevzdat. Na konci výstavy vylosujeme tři výherce, kteří obdrží nový katalog s názvem Betlémy na Novopacku, který vydáváme. Autorem je emeritní ředitel muzea Miloslav Bařina," upozornila ředitelka muzea Iveta Mečířová.

V malé výstavní místnosti u příležitosti právě končícího roku oslav 700. výročí narození Karla IV. ve spolupráci s Českou unií karikaturistů můžete zhlédnout jedinečnou výstavu na toto téma a rozhodně se budete bavit.
Vánoční atmosféru muzejnící podtrhli i v Gernatově domě, kde můžete vidět betlémy v novém pojetí. Jejich autorem je Vladimír Kubík ze Semil. Na vernisážích, které v minulosti měl, různé pohledy na betlémy svérázným způsobem komentoval.

„O vývoji betlémů a betlemářství si můžete přečíst spoustu zasvěcených studií vzdělaných etnografů. Mě tam vždy víc zajímala taková ta svérázná česká linka. Jak se vedle velbloudů a palem rýsují věže kostelů, které stojí ve městě či vesnici, kde betlém vznikl. Figurky mají tváře sousedů, a jak biblickou krajinu nahrazuje třeba panoráma Krkonoš. Češi si vždy vše umějí vyložit a udělat po svém. V tomto smyslu je pro mě vrcholem jeden moravský lidový betlém, kde náš současník vypodobnil i Kajínka, jak prchá z mírovské věznice," přiblížil se smíchem Kubík.

Z jeho strany to ale vůbec není myšleno jako nějaký výsměch tradicím, ba naopak, betlémy v naší současnosti mají stále svůj smysl. A betlémy v jeho pojetí jsou jen trochu netradiční.