V roce 863 dospěli do cíle své cesty dva muži - jejich úkolem bylo na území, historiky později nazvaném Velká Morava, pozvednout úroveň všeobecné vzdělanosti a duchovních hodnot – Konstantin, který přijal později jméno Cyril a jeho bratr Metoděj. Jejich poslání bylo hodnoceno již mnohokrát. Mezi odborníky panovala shoda o značném významu misijní cesty obou bratrů a problematice tohoto období bylo věnováno několik výstav, žádná však nepojednávala výlučně o osobách těchto věrozvěstů.

Teprve nyní se stal výstavní projekt, jehož hlavním tématem jsou soluňští bratři, skutkem. V prostorách Národní galerie v Praze, ve zdech Anežského kláštera byla prvního listopadového dne otevřena závěrečná část výstavní trilogie, jejíž předchozí díly měli návštěvníci možnost zhlédnout v Olomouci a v Brně.

Obě expozice – brněnská i olomoucká, byly věnovány pohledu na historické reálie cyrilometodějské misie, resp. cyrilometodějským tradicím v hmotné kultuře českých zemí. Odborné instituce sídlící v těchto městech – Moravské zemské muzeum v Brně a olomoucká muzea - Muzeum umění a Vlastivědné muzeum přistoupily ke spolupráci na pražské části projektu, jehož záměrem je představit sv. Cyrila a Metoděje jako lidské osobnosti, velmi vstřícně.

Spona opasku.Návštěvníci mohou spatřit v devíti tematických celcích, z nichž se expozice skládá, více než 250 unikátních uměleckých předmětů pocházejících z majetku nejen těchto institucí, ale též od dalších zapůjčitelů – muzeí, galerií, církevních řádů i soukromých sběratelů z Čech, Moravy a Slovenska. Kompaktní dojem z instalace expozice posiluje několik okolností.

Vhodně vybrané prostory Anežského kláštera evokují autentickou atmosféru středověku, která je umocněna atraktivním architektonickým řešením. Způsob prezentace exponátů tak umožňuje dostatek vizuálního prostoru pro jednotlivá umělecká díla. Tuto skutečnost lze ocenit zejména v úvodu výstavy. Soubory drobných předmětů – mincí, šperků i předmětů denní potřeby - jsou instalovány způsobem, v němž prezentace sbírkového souboru není pojata na úkor obzvlášť významných solitérů.

Některým z těchto unikátů je navíc věnován samostatný prostor. Jádro pražské části výstavy bylo vytvořeno zapůjčením počtu dvou třetin exponátů z olomoucké výstavy a s výjimkou jednoho archeologického artefaktu převzetím kompletního počtu exponátů z brněnské výstavy. Ze sbírkových fondů pražské Národní galerie byla poskytnuta řada uměleckých děl. Jejich instalace tvoří podstatnou část druhé poloviny expozice, která je věnována odkazu sv. Cyrila a Metoděje v umění a duchovní i kulturní tradici českých zemí.

Během prohlídky si návštěvník může uvědomit několik objevných souvislostí. Ve výstavním celku označeném pořadovým číslem VI. – v jeho prostorách je shromážděn větší počet cyrilometodějských relikvií zasazených v uměleckých dílech vytvořených během několika staletí - je dokázána úcta k odkazu obou světců v době před i pobělohorské. O této skutečnosti svědčí badatelsky prokázané úsilí církevních hodnostářů Moravy – olomouckého biskupa Stanislava Pavlovského, jeho nástupce na biskupském stolci Františka z Dietrichteinu i pražského arcibiskupa Arnošta Vojtěcha z Harrachu o získání ostatků obou světců.

Duchovní vývoj v období po Bílé hoře nebyl tedy diskontinuitní, jak bylo dříve mnohokrát tvrzeno. V Praze a Olomouci a také v poutních místech ve Staré Boleslavi a Velehradě byl kult obou světců uctíván s obzvláštním významem. Kulturnímu dědictví spojenému s těmito lokalitami jsou věnovány výstavní celky č. VII. a VIII. Poslední - IX. část výstavy seznamuje návštěvníky s odkazem cyrilometodějské tradice v hmotné kultuře českých zemí. Sympatickým dojmem působí skutečnost, že jsou zde zastoupeny i exponáty současných autorů. Jedním z nich je Ivan Theimer, jehož tvorba dokazuje, že odkaz sv. Cyrila a Metoděje může promlouvat k umělci žijícímu v dnešní době.

Výstavní projekt věnovaný výročí příchodu sv. Cyrila a Metoděje na území velkomoravské říše se jeví jako nejvýznamnější kulturní událost roku 2013. Součinností významných odborných institucí se podařilo shromáždit do výstavních prostor v Brně, Olomouci a Praze značný počet hodnotných uměleckých děl tvořících část zlatého fondu kulturního dědictví nejen naší země. Každá z výstav odrážela určité specifikum.

Po prohlídce výstavy konané v Praze je nutné vyslovit autorskému týmu velké uznání. Jeho členům se podařilo objektivně posoudit úlohu, kterou sv. Cyril a Metoděj zastávali v neklidných letech raně středověkého období a přiblížit odkaz obou bratrů nejen po stránce duchovní, ale i lidské.  Stanislav Vaněk