„Už vidíme cílovou pásku, která se nám na začátku celého projektu zdála tak strašně vzdálená," oddechuje si ředitelka třebechovického Muzea Betlémů Silvie Dušková s poukazem na dlouhé průtahy, které posunuly renovaci kulturní památky o několik měsíců.

Hodina zpěvu a náboženství

„Právě na začátku, kdy se kvůli průtahům u výběrových řízení posouval čas na samotnou rekonstrukci, byl ten stres asi největší," přiznala ředitelka muzea, která se jíž těší na 13. května, kdy opravený skvost z dílny Josefa Probošta opět spatří světlo světa v celé své kráse.

„Za těch uplynulých deset měsíců se na betlému udělalo strašně moc práce a troufnu si říct, že až se dá vše opět do chodu, bude betlém v takové kondici, jako by jej teprve před chvílí dodělal samotný Josef Probošt," dodala Silvie Dušková s tím, že od května bude mít betlém i zcela nový zvuk.

„Snad bude klapat jako pomyslný mlýn. Restaurátorům se totiž, kromě rozpohybování některých „zapomenutých" figurek, podařilo odstranit skřípání a vrzání. To bylo dáno i tím, že se betlém postupem času „propadal", kdy rozdíl mezi jednou a druhou stranou díla byl i sedm centimetrů," uvedla ředitelka muzea.

Při opravování a „rovnání" betlému narazili restaurátoři na celou řadu zajímavostí a rarit. Jednou z nich, na které nyní pracují odborníci, je jedna z proboštových „podložek". „To bylo opravdu kuriózní setkání s minulostí a také s myšlením samotného Probošta, který už zřejmě nenašel vhodnou podložku a tak si vypomohl kouskem rozvrhu své dcery Anny," řekl šéf restaurátorského týmu Tomáš Bárta, kterého doplnila ředitelka muzea: „Byl sice neúplný, ale i tak víme, že na začátku minulého století chodila Anna do školy i v sobotu, kdy jí čekaly hodiny zpěvu a náboženství."

Rozvrh hodin se sice do útrob díla z hruškového dřeva nevrátí, ale zato se tam vrátí jiné, dlouho „utajované" součásti. „Podařilo se nám rozpohybovat několik postav, které se dlouhá léta považovaly za statické. Navíc budou opět v chodu všechny dráhy. Ještě před několika lety jich nefungovala více jak dvacítka," informoval Tomáš Bárta a dodal, že na návštěvníky čeká i světelné překvapení.

Jako při svitu petrolejky

„Při demontáži betlému jsme narazili na několik desítek objímek bez žárovek. Na zakázku jsme proto nechali udělat kabely, které budou vizuálně připomínat elektrické kabely z třicátých let minulého století a žárovky do díla opět vrátíme," uvedl restaurátor a dodal, že staronové nasvícení betlému bude skýtat velké množství variant, jak Proboštovo dílo osvítit. „Kromě scénického nasvícení, které bude dovolovat i iluzi petrolejky, se díky nastavení světel člověk podívá i na figury, které byly pro mnohé dřívější návštěvníky schovány ve tmě. Například modlící se Ježíš na Olivetské hoře," dodal Tomáš Bárta.

Kromě vizuálních setkání, bude návštěvníkům rozšířen i sluchový vjem, kdy se po dlouhé době rozezvučí oba betlémské zvonky.

Restaurátorům se nyní krátí čas. Zatěžkávací zkouškou pro ně bude duben, kdy budou ještě na mechanismu vychytávat mouchy.

„Pokud půjde vše podlé plánu, tak konečné osazování, tedy přidávání architektonických prvků, budeme provádět v druhé polovině dubna," doplnil informace Tomáš Bárta, kterému posledních deset měsíců přineslo, kromě odhalování tajů výjimečného díla, i poučení do další práce.

„Byla to krásná práce. Člověk si však u ní uvědomil, jak důležitá je týmová práce a vůbec sestavení týmu. Betlém není o jednom člověku, vždyť i v době svého vzniku na něm pracovali tři lidé, ale právě o týmovém duchu. A ten byl při této práci úžasný," vysekl na závěr restaurátor Tomáš Beran poklonu nejenom pracovníkům restauratérské dílny, ale i vedení třebechovického muzea v čele se Silvií Duškovou.