Rodačka z Českomoravské vrchoviny žije dlouhá desetiletí v Praze. Absolvovala s vyznamenáním matematicko – fyzikální fakultu Univerzity Karlovy (1957 – 1962) a Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze (1963 – 1969) u profesora Antonína Strnadela.

Výstavy v regionu
V Českém ráji vystavovala ve Starých Hradech (1984) a na mnoha dalších výstavních místech naší země. Věnuje se malířství (oleje, malba na skle), černobílé a barevné grafice (dřevořez, suchá jehla, linořez), vytváří celé grafické cykly často inspirované tvorbou spisovatelů a básníků, například Komenského Labyrintem světa, Carolla Alenkou za zrcadlem, veršem básníka Jana Skácela, Lawrence Ferlinghettiho, Karla Šiktance, Jana Kochanowského aj. Zajímavé jsou její ilustrace. Ilustrovala též samizdatové vydání v edici Petlice Český rok o Vánocích. Anna Poustová se zamýšlí nad vztahem dobra a zla, nad reálným a imaginárním děním, nad hodnotami souvisejícími s lidskou bytostí.

Názvy děl
O tom svědčí její dílo a také názvy jejích maleb a grafických listů a cyklů. Připomínám za mnohé Hořící keř (vzpomínka na smrt Jana Palacha), Zrození myšlenky, Oheň a Země, Ecce homo, Tanec smrti. Malířka a grafička A. Poustová celou tvorbou dává zaznít prožitkům, představám o věčném kolotání, zrodu a zániku. Ráda vzpomíná: „Sobotecko, znám tento kraj vlastně jen zjara a na podzim, v klidném sobotním odpoledni či v jasném podvečeru nadcházejícího léta.

A vždy mne naplnil pocitem ticha. Ztichlý, zamyšlený a civilizací jakoby dosud nepokažený venkov, kde se dá jít úzkými silničkami přes neobydleně vypadající vsi, podobné však upraveným skanzenům. Můžeš chodit v dubnu vlhkými lesíky a hned zase travnatými úvozy pod klenbou jív hustě obsypanými žlutě prášícími kočičkami, pod mezemi ze zlata podbělových sluníček a brouzdat se nizounkými lesíčky rudofialových devětsilů podél potoků…"
Anna Poustová, rozená Šťastná, dává rozeznít svým duchovním snům a kráse v plném okouzlení. ⋌Josef Pavlík