Dřevěná socha poustevníka, jenž vypadal jako živý a který mlčky a nehnutě seděl zahloubán do řádků Písma svatého v příšeří své poustevny uvnitř staré grotty, odjakživa vábila malé i velké návštěvníky a tajemná atmosféra tohoto místa, jeho specifický a podmanivý genius loci působil na všechny bez rozdílu věku.

A právě tomuto regionálnímu fenoménu bude věnováno říjnové setkání Jičínské besedy, během něhož budete detailněji seznámeni s historií místa i pozoruhodnou folklorní tradicí, která poustevníka v Libosadě opřádá.

Dřevěná socha
Společně budeme sledovat okolnosti vzniku plastiky na konci 18. století a peripetie, jimiž si poustevníkova dřevěná socha prošla v 19. století. Vysvětlíme si, proč byla socha roku 1918 po vzniku samostatného Československa zničena a zaměříme se i na dosud opomíjené epigrafické památky – historické rytiny ve staré grottě, jejichž prostřednictvím získáme jasnější představu o rekonstrukcích poustevny ve 20. století.

Poustevník u lodžie.

Prostřednictvím dobových fotografií a písemných pramenů si přiblížíme proměny kompozice místa, řeč bude i o obrazu ukřižovaného Krista, který se v poustevně nacházel až do konce 80. let 20. století a který měl údajně pocházet z kartuziánského kláštera ve Valdicích. A neopomeneme ani zajímavé aspekty poslední rekonstrukce poustevny realizované občanským sdružením Lodžie v letech 1997-2000.


Vznik pověsti
Druhá polovina přednášky bude potom věnována rozboru lidových pověstí spojeným s grottou, poustevnou i samotnou sochou. Vedle např. známého příběhu o kajícím se vrahovi Albrechta z Valdštejna se zaměříme především na dosud nepublikovanou a prakticky zapomenutou folklorní naraci o poustevníkovi z chleba, jež se mi podařilo zachytit v rámci terénního sběru folklorního materiálu mezi původními obyvateli Valdic a která představuje velmi pozoruhodnou a zcela ojedinělou lokální látku, pro niž v rámci českých etiologických pověstí prozatím postrádáme jakékoliv analogie.

Hnětení sošek
Při sledování vzniku této zvláštní pověsti nahlédneme do vězeňského prostředí, zaměříme se na českými etnografy dosud opomíjený vězeňský zvyk hnětení sošek z chlebové střídy, zapátráme po osudu podivínského vraha odsouzeného za první republiky k doživotí ve valdické trestnici a dozvíme se i, jak se na stole slavného českého básníka Jaroslava Seiferta vzala podivná a velmi lascivní figurka chlebové panenky.

„Budu se na vás těšit v pátek 30. října v 18 hodin v Porotním sále jičínského zámku," zve veřejnost Pavel Kracík.