Vedení muzea mělo šťastnou ruku, když o úvodní slovo požádalo emeritního packého kronikáře Jaroslava Vágenknechta. Přítomní se dozvěděli, že vystavované fotografie jsou dokumentem o tom, jak vypadala Nová Paka a jak se vyvíjela od počátku prvních fotografických pokusů packých fotografů Josefa Jampílka, Bohuslava Markla, Josefa Antona a Františka Háka, zvláště kolem období přelomu z devatenáctého na dvacáté století. Svá slova začal sdělením, že Nová Paka od svého vzniku, na který si vzpomněli pačtí občané před osmi lety pří 650. výročí, až do konce osmnáctého století byla poddanským městem pánů z Kumburku. Proto zde nelze najít žádné panské sídlo, jaká jsou v jiných městech.

Rozvoj průmyslu
Novopačtí občané vždy patřili k vyspělým a národně uvědomělým lidem pokrokových myšlenek a ideí. Do devadesátých let 19. století se Nová Paka rozkládala kolem náměstí, pod klášterem a kolem potoka. Velmi úspěšnou dobou pro toto město bylo poslední desetiletí devatenáctého a první desetiletí dvacátého století, což byla doba vyznačující se hlavně rozvojem novopackého průmyslu. Do města se stěhovali venkovští obyvatelé za prací. Proto se zde rozvíjela i stavební činnost.

Starostové Josef Franc, Karel Ebenhauf a Jindřich Zahajský se zasloužili o značný rozvoj Nové Paky. V tomto období měla štěstí na výborné stavitele, z nichž jako prvního je zapotřebí jmenovat Františka Volfa, který přišel do města jako stavitel staropackého viaduktu na zřizovaném železničním spoji Pardubice – Liberec. V Nové Pace si postavil dům v novorenesančním stylu naproti dnešní poště. Byl ozdobou Komenského ulice až do doby, kdy byl trestuhodně poznamenán při přestavbě v sedmdesátých letech.

Další významnou stavbou tohoto stavitele byl dům ve Střelnici, který se stal spolu se svým okolím společenským a oddechovým střediskem města. Do děl tohoto umělce patří i škola v pseudogotickém provedení na okraji náměstí, sloužící později jako berní úřad a v poslední době jako dětská poliklinika. Rovněž ani na této stavbě, podobně i jako na jiných, kde byly při přestavbách zničeny fasády, není po gotice již žádná památka.

Železnice
Stavitel František Volf řídil i umístění železnice z Trutnova do Chlumce přes Novou Paku, včetně výstavby nádražních budov ve Staré a Nové Pace a podílel se i na budování pivovaru v roce 1872. K jeho stavebním skvostům patří i Geislerova lékárna v Komenského ulici naproti nynější budovy základní školy. Mimo mnoho dalších domů vystavěl i tkalcovnu Karla Záhorského.

Význační architekti
Druhým významným architektem byl novopacký rodák Jaroslav Brent, který v letech 1895 – 1896 postavil v novorenesančním slohu Suchardův dům i s přilehlou dílnou. Na výzdobě se podíleli i členové známého Suchardova rodu. Má na kontě rovněž budovu okresního soudu, kde je nyní packá radnice. Zasloužil se i o čtvrt Vinohrady, kterým vévodí velká vila s vysokou věží, dnes využívaná jako Finanční úřad. V roce 1900 byl na náměstí zbourán poslední roubený dům. Na jeho místě postavil Jaroslav Brent dvoupodlažní obchodní dům s renezanční fasádou. Rovněž přestavěl v renesančním slohu školu vedle kostela a navýšil ji o jedno patro. Tento velice plodný stavitel bohužel zemřel v mladém věku, pouze ve 48 letech.

Dalším stavitelem z této význačné packé trojice byl Vilém Bek. Mimo jiné dokončil Kaskův dům na rozhraní ulic Faustina Procházky a Tyršovy. V roce 1905 završil stavbu Dělnického domu se sálem a jevištěm, takzvaný hotel Grand. Vystavěl schodiště ke klášteru a podílel se na stavbách domů Kavkovy ulice. Rovněž se podílel na stavbě dvou barokních vil pro dva novopacké lékaře.

Důležité stavby
Mimo domů uvedených stavitelů, byly v Nové Pace vystaveny i další velké budovy jako stavba obecné a měšťanské školy v roce 1904 v té době s barokní fasádou. Na náměstí po zbouraném pivovarském hotelu vyrostl hotel Centrál, jehož podoba byla dokončena v moderním secesním slohu.

Nelze zapomenout ani na sokolovnu dostavenou Václavem Matysem v roce 2007, o kterou se pačtí sokolové již několik let snažili. Důležitá pro další rozvoj byla výstavbu tkalcovny a přádelny, které byly vybaveny nejmodernější anglickou technologií.

Postupně byly i stavěny domy mimo střed města, ze kterých vznikaly celé čtvrtě. Uvedená výstavba se samozřejmě projevila i na celkovém dalším rozvoji města.
V roce 1890 měla Nová Paka 408 domů, ve kterých žilo 3960 obyvatel. Za dvacet let bylo vystaveno 256 domů a přibylo přes 2400 obyvatel. Samozřejmě, že proměna pokračovala i v dalších letech a město se rozrostlo ještě více do dalších lokalit.

Kulturní doplnění páteční vernisáže zajistil hrou na klavír Martin Moravec.
Fotografie budov, o kterých se zmínil ve svém úvodním slově Jaroslav Vágenknecht, ale i mnoho dalších historických budov z uvedené i pozdější doby, si návštěvníci prohlíželi a okolo nich vzrušeně debatovali. Fotografie jsou k vidění denně mimo pondělí, v 8.30 – 12.00 a 13 -16.30 hodin až do neděle 26. dubna.
Přijďte se podívat na zajímavé fotografie z nedávné historie Nové Paky, které vám nastíní, jak se v tomto podkrkonošském městě před lety žilo.   Míla Pour