Stalo se tak v pátek odpoledne, ve výroční den jeho smrti, od níž uplynulo právě sto let.

Prof. Dr. Antonín Frič (1832–1913) byl významným českým zoologem, geologem a paleontologem, profesorem Karlovy univerzity a také vědeckým pracovníkem Národního muzea, kde byl prvním ředitelem přírodovědných sbírek. Vztah k Lázním Bělohradu si vytvořil díky pobytům v místních lázních, kam ho přivedly problémy s klouby.

V roce 1903

Profesor Frič byl činorodý člověk, který nezahálel ani při ozdravných pobytech. Iniciátorem myšlenky na zřízení městského muzea v Lázních Bělohradě se stal v roce 1903. Městská rada věnovala pozemek, Frič přivedl architekta Ottu Tilleho, vyřizoval různé formality, osobně sledoval stavební práce, přispěl i finančně, a tak se muzeum slavnostně otevíralo v rekordně krátkém čase, v září 1904.

Původně mělo podobu malého antického chrámu, mezi válkami k němu přibyla postranní křídla. Přírodovědnou sbírku, která je zde k vidění pro veřejnost, shromáždil sám Antonín Frič.

Malou slavnost zahájil Pavel Šubr, starosta města, které pamětní desku pořídilo jako vzpomínku na zakladatele zdejšího regionálního muzea. Představil řadu významných hostů včetně senátora Josefa Táborského. Poté se slova ujala Milena Černá, ředitelka Výboru dobré vůle Nadace Olgy Havlové, kterou osobnost Antonína Friče zaujala již před mnoha lety. Dokonce spolu s dalšími nadšenci založili v Bělohradě kulturně společenský a vlastivědný Spolek Frič, jenž má za cíl tvorbu esteticky, kulturně a sociálně příhodného prostředí pro život lidí v regionu, zachování přírodního bohatství, pořádání kulturních a společenských aktivit a vydávání publikací.

„Okolí to je velmi zajímavé v příčině geologických poměrů, neb se zde stýkají prahory, útvar permský a křídový, vystupující tu v homolích čediče s hojnými nerosty a rašelině, která zavdala podklad ku vzkvétání tohoto lázeňského místa. Místní zvířena i květena poskytne mnoho zajímavého. K cílům, které si jeho členové stanovili, patří tvorba esteticky, kulturně a sociálně příhodného prostředí pro život lidí v regionu, zachování přírodního bohatství, pořádání kulturních a společenských aktivit a vydávání publikací. A četné památky předhistorické a národopisné, dosud roztroušené po soukromých sbírkách, jakož i ukázky průmyslu zdejšího naleznou dobrého umístění v tomto malém místním muzeu," citovala doktorka Černá z Prohlášení komitétu pro postavení místního muzea, sepsaného profesorem Fričem. Podvečer zakončil koncert flétnového souboru Pifferaios, který se konal v budově regionálního Fričova muzea.

Odhalení pamětní desky se zúčastnily i zástupkyně Národního muzea Milena Běličová, vedoucí Archivu Národního muzea, a Kateřina Pařízková, která zmínila Fričovu rozsáhlou písemnou pozůstalost, čekající na badatele, který by zpracoval dosud chybějící monografii tohoto významného vědce.

Slavný rod Fričů reprezentovala Yvonna Fričová, manželka vnuka cestovatele Alberta Vojtěcha Friče, který byl Antonínovým synovcem. Do této české vlastenecké rodiny patřil i spisovatel a básník Josef Václav Frič či režisér Martin Frič. Těm, kteří by chtěli získat podrobnější informace o profesoru Fričovi a dalších významných příslušnících rodu, lze doporučit texty Mileny Černé na http://www.lazne-belohrad.cz/ nebo v příštím čísle Bělohradských listů, vše o potomcích A.V. Friče v Paraguayi pak najdou na http://www.checomacoco.cz/.   Jindra Váchová