Jejím otcem byl Antonín Sašina, oficiál při c.k. kontrole daně cukerní. Maminka se jmenovala Barbora a byla dcerou měštana Bedřicha Prokeše, mistra hodinářského v Novém Bydžově. Jejich svatba se konala 17. září 1889. Dceru nazvali Blaženou, podle rodného listu přesně Beatrix Aňa Bedřiška. Pokřtěna byla v kostele sv. Martina v Žeroticích, kam Želetice farností patřily.

Blažena Sašinová měla v rodné obci navštěvovat německou školu, to rodiče odmítli, a tak nastalo jejich stěhování za prací. Blažena Sašinová vystudovala Obchodní školu v Praze, provdala se za lesmistra Milana Kodla, se kterým odešla do Českého ráje, kde pobývali postupně ve Střelči a Kopidlně na Jičínsku. Za válečných let druhé světové války bydlela ve Starých Hradech u Libáně, odkud se později přestěhovala do Mladé Boleslavi.

Rodné Znojemsko
Blažena Kodlová nikdy nezapomněla na rodné Znojemsko. Její poslední vydaná kniha Akátové háje o tom podává nejedno svědectví. Přesto si zamilovala svůj druhý domov – Český ráj, který se pro její tvorbu stal dominantní inspirací. Nejen v četných časopiseckých příspěvcích, článcích a fejetonech se vyznávala z lásky k tomuto kraji.

Obálka knihy Blaženy Kodlové Radostný kraj.Její první drobná a útlá knížečka nazvaná prostě Památníček je vlastně průvodcem jejího nejbližšího okolí – kraj Libáně, Starých Hradů… Památníček ilustroval akademický malíř František Max, libáňský rodák, který text doprovodil krásnými perokresbami. Památníček vyšel v roce 1941.

Její druhou vydanou knihou je Domanské polesí (1946), vyšlo v Mladé Boleslavi, 104 stran, ilustrováno Františkem Maxem. Napsala v knize mnohé, čím žili lidé v polesí. Knize a autorce se dostala příznivá ozvěna kritiky a čtenářů.

V rozhovoru pro Besedu (č.4, 1946, strana 145) mj. řekla: „… Dá mi Bůh napsat alespoň něco z nesmírného bohatství lesních samot, dá mi prostotu slov, v nichž by se odrážely nad pomyšlení jednoduché, nenapodobitelné, v schránku ohraničeného myšlení zahalené postavy a postavičky lidí ze samot sžitých s lesem? …" Sama žila v hájence na samotě, kde často za světlo používala svíčku, aby mohla psát, psát o kraji, který kromě rodného kraje vstoupil do jejího srdce a duše.

Radostný kraj
Třetí vydanou knihou je Radostný kraj. Obálku navrhl František Tručka, vydáno bylo 3000 výtisků, kniha vyšla k Vánocům 1947. Tehdy se prodávala brožovaná za 54 Kčs, vázaná 75 Kčs, byla tištěna v Mladé Boleslavi v knihtiskárně Hejda a Zbroj, má 128 stran. Ze všech zařazených povídek vyznívá láska autorky ke krajině a Českému ráji.

Čtvrtou knihou Blaženy Kodlové jsou Akátové háje, (1949, Mladá Boleslav, 5000 výtisků, brož. 54 Kčs,váz.79 Kčs), kde zaznívají vzpomínky z dětství a mládí. „Mé nitro je plno ozvěny sladké země. Když na ni pomyslím, vidím ji zalitou sluncem, háje jsou tam hluboké, světlo prolíná jejich listovím…"
Dílo Blaženy Kodlové musíme doplnit o velmi bohatou činnost, věnovanou a inspirovanou Českým rájem. Sama se nikdy nepovažovala za spisovatelku: „Píši-li dobře nebo špatně, to musí říci jiní…", prozradila v již výše uvedeném rozhovoru pro Besedu.
Letošní jubileum je příležitostí připomenout dílo psané horoucím srdcem.    Josef Pavlík