Učil se i u J. V. Myslbeka, kde působil současně s Janem Štursou. Prošel si secesí, kubistickou stylizací, klasicismem a dynamickou modelací konce třicátých let. Mezi širokou veřejností je znám především jako autor monumentálních dekorativních plastik pro pražské budovy z 20. let.

S jeho sochami se můžete setkat například v Městské knihovně v Praze či telefonní ústředně na Žižkově, postavy v nadživotní velikosti najdeme i na budově Národní banky. Kofránkova tvorba vychází především z tradice francouzského impresionismu. Hodně se soustředil na figury a portréty.

První monografická přehlídka jeho děl se uskutečnila v sedmdesátých letech na Staroměstské radnici. Jan Ladislav Kofránek zemřel 20. října 1954 v Praze.   (sar)