Logické bylo, že si na své přišly i „báby z lajce" – t.j. dohližitelky na vesnické mravy, sedající při zábavách na lavici u kamen a kritizující „nemraunosť sjeta". Obecně se této neděli říkalo „Růžová" proto, že postní fialová mešní roucha byla krátkodobě vyměněna za růžové.

Na horách jí také říkali „Družebná" proto, že v tento den přicházívali družba a ženich do domu nevěsty domluvit „pomlázkové námluvy". V Sudetech této návštěvě nabízeli misku s pučálkou, v níž byly lžíce a vidlička. Ženich, který sahl po vidličce, byl terčem posměchu a navíc varoval tchána, že mu „drobný protečou mezi perstama" tak, jako mezi zuby vidličky propadá malý hrách.

V některých horských vsích ženich dostal pouze vidličku a lžici si musel vyhádat na „drijáčnici", čili vybrané prostořeké příbuzné jeho vyvolené, která se jej snažila zostudit.   Aleš Jaluška