Rok se s rokem sešel a další narozeniny oslavil jičínský rodák, sochař, keramik, šlechtitel polodrahokamů, drahokamů a vzácných nerostů, krásných šperků i artefaktů tvořených z kovového odpadu, výtvarník Josef Bucek (18. října 1930).

Jeho tvorba byla představena na četných výstavách. A také nejedna zveřejněná recenze v různém tisku vypovídá o něm a jeho tvorbě. Navíc je úspěšným iniciátorem a realizátorem Galerie J.B. Spektrum ve Vokšicích u Jičína, která má za sebou řadu významných a zajímavých autorských výstav různých výtvarníků nejen z regionu. Josef Bucek dal příležitost mnoha tvůrcům, aby představili své práce právě v této galerii. Ta nabízí i jiné aktivity. Mezi ně patří pořádání hudebně – literárního festivalu, který se dříve konal v zámku Staré Hrady u Libáně. I letošní ročník festivalu přinesl pěkné kulturní zážitky v podání a vystoupení Alfreda Strejčka a Štěpána Raka i jiných interpretů.

V Buckově mnohotvárném díle zůstává poměrně méně známá jeho poezie, kterou známe často jen z ojedinělých otištěných básní v různém tisku (Listy starohradské kroniky, Prochoroviny ad.) a z recitací na vernisážích. Poezii se Josef Bucek věnoval hlavně v mladších časech. Byl inspirován českou literaturou, tvorbou přítele Jiřího Karáska ze Lvovic (1871 – 1951) a dílem básníka a pozdějšího nositele Nobelovy ceny za literaturu (1984) Jaroslava Seiferta (23. září 1901 – 10. ledna 1986), který měl blízký vztah ke kraji soboteckého rodáka, básníka Fráni Šrámka, a k Jičínu, odkud pocházela Seifertova manželka. O tom se dočítáme ve vzpomínkové knize Všechny krásy světa (1982), zejména v kapitole nazvané Studánka a básník. Josef Bucek na setkání s Jaroslavem Seifertem vždy rád vzpomíná. Určitě ani letos nezapomněl, neboť 23. září uplynulo rovných sto jedenáct let od narození básníka.

Keramika Josefa Bucka.Podstatnou částí Buckovy tvorby jsou díla sochařská ze dřeva, kamene, betonu, díla keramická (užitková a dekorativní), keramické portréty inspirované ženskou krásou (Torzo ženy), mládím (Maruška, Míla, Petřík), rozsáhlou škálou nazývanou jím jako „hlavy" – portréty, např. portréty K. Š., E. B. a mnohé jiné.

Po dlouhé době jsme na výstavě v Městské knihovně v Jičíně (2004) viděli Buckovu olejomalbu. Vystavené obrazy vycházely z bezprostřední inspirace. Na této výstavě zaujaly obrazy Havanská madona, která je inspiračním odezněním setkání, zaujal obraz Romka Eržika i další vystavené olejomalby.

Rozsáhlou část tvoří jeho trpělivé, pracné opracovávání polodrahokamů, drahokamů a vzácných nerostů, stejně jako vytváření zdobných šperků. Zálibu našel i ve zpracování a vytváření nových artefaktů z kovového odpadu. V nich přichází se symbolikou, jednoduchými liniemi, geometrizujícími tvary.

Starost o Galerii J.B. Spektrum ubírá výtvarníkovi nemalou část časového fondu k vlastní tvořivé činnosti, pro kterou vyšetří každou volnou chvilku. Josef Bucek při ohlédnutí za uplynulým časem rád vzpomene na bohatou výstavní činnost jičínské výtvarné skupiny Studio 85, která po dvacet let obohacovala kulturní dění nejen jičínského regionu. Právě s ní nejraději vystavoval.

Josef Bucek byl neobyčejně aktivní, tvořivý, nápaditý. Jeho dílo je sdělné, srozumitelné, inspirované životem, životními zkušenostmi, dýchá člověčenstvím a citlivým vnímáním lidských vztahů, proteplené optimistickým nadhledem. Je to dílo příjemné jako jeho tvůrce. Buckovo dílo je upřímně podaná ruka člověku.   Josef Pavlík

Bohužel nás včera zastihla smutná zpráva. Výtvarník, milovník přírody a umění Josef Bucek už není mezi námi. Věnujte mu společně s námi tichou vzpomínku.