Získal téměř 69 tisíc hlasů, na druhém místě se umístil první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk s 55 tisíci hlasy. Karel IV. se stal nejen nejuznávanějším Čechem, ale stejně tak je i nejrespektovanějším Lucemburčanem a Němcem. On totiž úspěšně vládl mnoha národům.

Osvěžme si trochu naše předchozí školní znalosti. Roku 1306 u nás vymřela vraždou Václava III. téměř po 500 letech v mužské linii přemyslovská dynastie a představitelé státu zvolili roku 1310 za nástupce právě Lucemburky. Lucembursko bylo malou, ale významnou zemí Římskoněmecké říše. Její panovník Jindřich VII. vládl území hned za Šumavou a Krušnými horami. Ten doporučil k vládě svého syna, čtrnáctiletého Jana Lucemburského. Jeho manželkou se stala osmnáctiletá Eliška Přemyslovna, která byla jedinou svobodnou dcerou zemřelého Václava II. Tak se ujali Lucemburkové vlády v Českém království.

Sedm dětí

Z manželství s Janem se narodilo sedm dětí, nejdříve dvě dcery a pak 14. května 1316 vytoužený syn, pokřtěný Václav, který později převzal po svém strýci, francouzském králi, jméno Karel IV. Narodil se asi na Starém Městě pražském tehdy čtyřiadvacetileté Elišce a dvacetiletému Janovi Lucemburskému. Rodičů si děti, tedy ani Václav-Karel, příliš neužily. Již v sedmi letech byl poslán za vzděláním a výchovou do Francie.

Dnešní děti a lidé mívají zkreslené představy o životě před staletími. Karel prošel tvrdou přípravou na budoucí vládnutí, byl školen v bojovém umění, získal hluboké vzdělání, hovořil pěti jazyky – německy, česky, francouzsky, latinsky a italsky. Seznámil se s významnými osobnostmi Evropy, přátelil se s budoucím papežem Klementem VI. Od patnácti let pobýval v severní Itálii, kde hájil lucemburské zájmy. Od osmnácti let vykonával úřad moravského markraběte a v době časté otcovy nepřítomnosti byl českým vládcem. Při cestě do Čech se v úctě zastavil u hrobu své matky Elišky na Zbraslavi, podobně jako později při cestě do Francie u královské hrobky svých významných příbuzných.

Roku 1344 byl pozván do francouzského Avignonu, sídla papeže, a zde se výrazně podílel na zřízení pražského arcibiskupství. Prvním arcibiskupem byl jmenován Arnošt z Pardubic, který byl jeho významným rádcem. Roku 1346 Karlův otec Jan Lucemburský zahynul v bitvě u Kresčaku na počátku více než stoleté francouzsko-anglické války a Karel se stal samostatným vládcem.

Čtyři manželky, bez rozvodů

Veřejnost se velmi zajímá o Karlovy manželky, jimiž se postupně staly Blanka z Valois, Anna Falcká, Anna Svídnická a Alžběta (Eliška) Pomořanská. Karel prošel čtyřmi manželstvími, ale žádným rozvodem. Středověká úmrtnost byla vysoká, pak se již ženil jako vdovec. Významný dědic a budoucí vladař Václav IV. se narodil až ze třetího manželství, další budoucí císař Zikmund ze čtvrtého. Z předchozích manželství se narodily dcery či syn, který se však dospělosti nedožil. Relativně nejšťastnější manželství bylo až čtvrté s Alžbětou Pomořanskou, kdy se Karlovo potomstvo rozrostlo o šest dětí, což bylo více než za tři předchozí manželství.

Velkou ctí pro Prahu bylo, že Karlovou zásluhou byla nejen naším hlavním městem, ale stávala se hlavním městem pro celou Římskoněmeckou říši. Z provinčního města se stávala významným městem Evropy. Karel kladl velký důraz na vzdělání, proto roku 1348 založil spolu s arcibiskupem se svolením papeže Pražskou univerzitu, první ve střední Evropě. Roku 1348 bylo z jeho iniciativy založeno Nové Město pražské, jeho středisky se staly Koňský trh (Václavské náměstí) a Dobytčí trh (Karlovo náměstí). Ve stejném roce se začalo se stavbou Karlova mostu, jediného kamenného mostu té doby v Praze. Zanedlouho byl založen i hrad Karlštejn pro úschovu říšských a českých korunovačních klenotů a ostatků světců.

Nemoci a následky

S rokem 1350 se pojí závažné Karlovo onemocnění či zranění. Spekulovalo se o pokusu o jeho otrávení nebo o ataku dny, ale asi se jednalo o těžký zánět míšních kořenů, kdy od páteře ochrnul na nohy i ruce, naštěstí jen krátkodobě. Utrpěl i těžkou zlomeninu brady, ale výborný chirurg jej vyléčil. Následky však zůstaly, z bojovníka se stal spíše diplomatem. Bylo mu 34 let.

Roku 1355 byl v Římě korunován římským císařem, jeho respekt však nebyl všeobecný. Při zpáteční cestě v Pise odpůrci zapálili palác s ubytovanými a Karel s manželkou se zachraňovali útěkem v nočních úborech. Po vítězství nechal Karel sedm vůdců incidentu popravit. Roku 1356 byla završena jednání o Zlaté bule Karla IV., základním zákoníku, který platil v říši až do počátku 19. století.

Zemřel v 62 letech

Ke sklonku života prosadil syna Václava na německý trůn, ale to se již problémy v Evropě zvyšovaly. Přes zdravotní problémy podnikl Karel cestu do Avignonu a prosadil, aby papež Řehoř XI. přesídlil opět z Francie do Říma, ale krizi nezabránil. Církevní i světská krize propukly znovu, došlo ke schismatu, kdy křesťanstvo mělo dva papeže, kteří se vzájemně osočovali z kacířství. Karel si po pádu zlomil nohu v krčku a v důsledku zápalu plic 29. listopadu 1378 na Pražském hradě v 62 letech zemřel. Jeho činy však byly tak významné, že se stal nejuznávanějším Čechem, jedním z nejuznávanějších Němců a Evropanů.

Manželka Alžběta Pomořanská pak žila ve věnných městech, přežila jej o patnáct let, zemřela roku 1393 v Hradci Králové. Pohřbena je též ve sv. Vítu v Praze. Karlovi synové Václav IV. i Zikmund se stali též vládci v Českém království i v Římskoněmecké říši, ale to se již krize natolik prohloubila, až vznikly husitské války. To je však již jiná vývojová kapitola.

Oslavy kulatého výročí

Jubilejní 700. výročí Karlova narození je tak významné, že se k němu u nás i v Evropě váže mnoho oslav. Autor tohoto příspěvku měl řadu úspěšných přednášek v regionu. Další noční hrané prohlídky s Karlem IV. se uskuteční na Potštejně a na mnoha místech České republiky, velké výstavy bude možné navštívit v Praze ve Valdštejnské jízdárně a v Národním technickém muzeu, v Brně ke Karlově vládě na Moravě a další oslavy budou jistě i v Německu a Lucembursku.

Hloubavý čtenář má možnost se začíst do bohaté odborné i popularizační literatury. Například březnové číslo časopisu Země světa je plné zajímavých článků a krásných fotografií, které dokumentují dobu Karla IV. Všem je vhodná literatura k dispozici v knihovnách, navíc třeba zavítáte i na další pozoruhodné akce.

Čestmír Brandejs