Program oslav
Setkání rodáků a přátel Bystřice a Važic u příležitosti 650. výročí první písemné zmínky o obci.
Akce se odehraje na hřišti 21. století od 14 hodin. Vystoupí: Kyzivátova kapela, Petra Janů, Pavel Nový, Petr Vondráček, kapela Fiakr, kapela Globus. Pro děti: nafukovací hrad, tvarování balonků, malování na obličej, loutkové divadlo. Doprovodný program: mše v místním kostele v 9 h., prohlídka mateřské školy, předvedení hasičské techniky, ukázky vojenských vozidel. Návštěvníky čeká ohnivá show – ohňostroj. Programem provází J. Jiterský a D. Malá, vstupné 50 Kč. 20.30 kapela Globus Band.

První písemná zmínka pochází z roku 1365. Již v této době se rozeznávala Bystřice Malá a Velká. Ve 14. století zde byla ustavena farnost při kostele Nanebevzetí Panny Marie. Dne 21. června 1628 zakoupil panství Staré Hrady a statek Střevač Albrecht z Valdštejna. Mezi nimi i část Bystřice. V druhé polovině 18. století vlastnil část Bystřice František Schlik z Pasaunu. Na přelomu 19. a 20. století Bystřice a Važice patřily společně s dalšími asi 30 obcemi k panství Kopidlno – Staré Hrady. Bystřice měla v roce 1829 celkem 66 domů a 450 obyvatel. Roku 1892 si obec na směnku vypůjčila částku 2150 zl. Jednalo se o první splátku staviteli na stavbu nové školní budovy. Tentýž rok si obec vypůjčila 7000 zl. na zaplacení postavení školní budovy. Na rok 1893 byla schválena obecní přirážka na splacení stavby školy ze všech přímých daní obce.

V roce 1892 postihlo vesnici onemocnění cholerou. K této příležitosti byla ustanovena zdravotní komise. V roce 1903 se v obci vytvořil honební výbor, v jehož čele byli Václav Košták a Václav Konůpek. V roce 1907 byla postavena silnice od Libáně pod cihelnu a navazovala na silnici k Údrnicím.

V roce 1889 byly schváleny stanovy hasičského sboru, nejstaršího bystřického spolku. Zásluhu na jeho založení měli řídící učitel Jan Laušman, Moric Fišer, Václav Havel a starosta obce Václav Honys. Prvním velitelem byl V. Havel, dalším velitelem byl poté Josef Honys. Dne 6. dubna 1911 obdržel František Vejlupek, rolník a soused v Bystřici, souhlas se vznikem Ochotnického spolku Petrtýl od C. k. místodržitelství v království Českém. Stanovy spolku uváděly sídlo v hostinci u Lípy v čp. 48. Před zatáčkem první světové války, pravděpodobně v roce 1913, se v Bystřici utvořila odbočka Hospodářského sdružení českých křesťanských zemědělců pro Království České. Účelem spolku bylo vzdělávat členy a pečovat o jejich národní a křesťanské uvědomění a „mimo to pak pracovali k hospodářskému jich povznesení." Tělocvičná jednota Sokol vznikla v Bystřici dne 14. února 1918. Starostou byl zvolen učitel Alfons Havelka, jednatelem Václav Konůpek a cvičitelem Karel Špína.

Situace po roce 1918
Prvním obecním starostou Bystřice v nově vzniklém státě byl Ferdinand Konůpek, kterého již r. 1919 vystřídal Josef Martínek. Prvním starostou Važice byl Josef Hanuš.V dubnu 1919 proběhlo v obci sázení Lip svobody. Místní ochotníci sehráli v tento den veselohru Románek na horách.

Od konce srpna 1923 začala fungovat autobusová linka na trati Jičín – Rožďalovice. V roce 1926 proběhla v obci elektrifikace.

Zaměstnání obyvatel v roce 1900
První sčítací operáty byly pořízeny pří sčítání lidu v roce 1900. Většina obyvatel pracovala na polních hospodářstvích buď jako vlastníci, nebo jako čeleď, služebné či dělníci na větší hospodářské usedlosti. V obci působili dva kovářští mistři František Otta. čp. 78. a Václav Hrdý, čp. 82, jehož stejnojmenný syn se u otce řemeslu učil. Švadlena působící v obci byla Marie Hazdrová. čp. 91, a v Liberci šila Marie Havlová, čp. 87. Václav Otta, čp. 92. pracoval jako obuvnický mistr.

Nezvyklé zaměstnání měl František Hlavatý, čp. 43, který pracoval v uhelných dolech v Duchcově jako horník. František Křížek, čp. 75, se učil brousit granáty, v této době již jako tovaryš v Rovensku u mistra Havrdy. Ponocným byl František Svoboda, čp. 75, hlídačem Václav Pokorný, obecním poslem Jan Masák, kuchařkou Anna Bártová, porodní babičkou Františka Honysová. Obchod se smíšeným zbožím zajišťoval Jan Moucha.   (využito textu z Muzejních novin)

Spojuje je láska k lidem i zvířatům

Zmínky o založení včelařského spolku v Libáni a okolí sahají až do roku 1905. Dnešní základní organizace sdružuje včelaře z města Libáně a okolních obcí (Bystřice, Važice, Údrnice, Staré Hrady, Psinice a další.)

V současné době je evidováno 41 členů chovajících 490 včelstev a 3 členové bez včel. Nejvíce včelařů je z Libáně a z Bystřice. Každoročně se na sále Bystřické hospody konají naučné přednášky pro včelaře.

Myslivecké sdružení
Myslivecké sdružení bylo založeno v roce 1951 na území obcí Střevač s Batínem, Nadslav se Štidly, Bystřice s Važicemi a Chyjice. V počátcích byl jeho předsedou František Kotlář z Bystřice.

Sdružení má své sídlo ve Střevači, vlastní mysliveckou chatu v Nadslavi. Spravuje honitbu o rozloze 1775 ha pozemků. V současnosti spolku velí předseda Stanislav Mařan z Batína, hospodářem pak je Stanislav Lachman z Nadslavi. Počet členů se nyní ustálil na čísle devatenáct.

Sbor dobrovolných hasičů
Sbor dobrovolných hasičů je nejstarším spolkem v obci, byl založen roku 1889 obecním zastupitelstvem a zásluhou řídícího učitele Jana Laušmana, Morice Fišery, Václava Havla a starosty Václava Honyse. Současným starostou SDH je Václav Novotný.

Význačné osobnosti obce

* Josef V. Kučera se narodil 5. března 1908. Bývá označován za rodáka z Bystřice. V roce 1939 začal v Železném Brodě vydávat vlastivědný obrázkový časopis Beseda. Byl určen širokému okruhu čtenářů v oblasti Českého ráje a Podkrkonoší. Úspěch a zaměřeni Besedy samozřejmě nedalo spát závistivcům a hlavně prominentům poválečného režimu, kterým byl Kučera ztělesněním ideologického nepřítele. V průběhu 7. ročníku v roce 1950 byl časopis zastaven úplně, údajně kvůli reorganizaci vlastivědného tisku. Zemřel v Semilech 12. července 1980. Jeho písemnou pozůstalost opatruje Státní okresní archiv v Semilech.

*Jaroslav Moucha se narodil v Bystřici dne 20. prosince 1899. Od dětství se věnoval hudbě a hrál v Kůželově kapele. Již koncem třicátých let začal publikovat. První básnickou sbírku s názvem Koleje vydal v roce 1941. Jaroslav Moucha zemřel 13. března 1993 v Praze.

*Antonín Petrtýl se narodil 2. března 1830 v Bystřici jako nejmladší z devíti dětí. V roce 1868 odešel do USA. Nejprve pracoval jako farmář ve státě Michigan, v roce 1871 pracoval v Chicagu jako dělník, později si zařídil hostinec, který se stal střediskem Čechů v Chicagu. Zemřel 29. října 1910 v Praze.

*Augustýn Petrtýl se narodil 7. července 1867 v Bystřici. Již o rok později odjel s rodiči do Chicaga. Později se na čas vrátil do Čech.V Chicagu působil jako malíř a grafik. Skonal 8. listopadu 1937.

*Bohuslav Vaníček, budoucí malíř a uměleckoprůmyslový výtvarník, přišel na svět 2. prosince 1904 v Bystřici. V období let 1922 – 1928 působil jako první kreslíř v tkalcovně na hedvábné látky v Jindřichové Hradci. V letech 1928 – 1939 byl vedoucím kreslířem v tkalcovně na pestré a hedvábné látky v Hořicích.

*Josef Hukal se narodil 16. března 1794 v Bystřici jako syn rolníka. Psal milostnou poezii, básně a výjevy z venkovského života. Zemřel 2. června 1867 v Táboře.

*Marie Chaloupková byla skutečným nadšencem a duchem kulturního dění,organizovala a režírovala divadelní hry, v některých si i sama zahrála. Narodila se 10. dubna 1914, zemřela 5. července 2002.

*Václav Kyzivát, jeden z prvních kapelníků Kyzivátovy dechové hudby Libáň, se narodil v Bystřici 25. 12. 1902; jeho rodný domek se nachází naproti dnešnímu přírodnímu areálu.

Starostka: Buďte stále úžasní

Srdce starostky Martiny Vlkové Sálové bije pro obec Bystřici a pro její obyvatele

Obec si letos připomíná 650 let od první písemné zmínky. Jaké byly její prvopočátky, to už dnes těžko zjistíme, ale podívejme se se starostkou Martinou Vlkovou Sálovou do dnešní Bystřice.

Martina Vlková Sálová.Jak je obec v současnosti vybavena a zajištěna?
Má veškerou infrastrukturu, vodovod, kanalizaci, je plynofikována, téměř všude jsou chodníky, asfaltové příjezdové cesty. Obyvatelům slouží místní prodejna, hostinec, funkční je mateřská škola. V centru se nachází víceúčelové sportovně kulturní centrum, které je místním bezplatně zapůjčováno pro nejrůznější oslavy. Odpovídající je autobusové spojení. Na jižní stráni je nyní i jedenáct parcel, určených k zástavbě. Dobře funguje místní zemědělský podnik, který nás podporuje. Díky tomu všemu už obec získala v soutěži Vesnice roku dvě ocenění, bílou stuhu za práci s mládeží a vloni oranžovou za spolupráci se zemědělským subjektem. Je to všechno o práci zdejších lidiček, kterým není lhostejný soused, pomohou si navzájem, čehož si velice vážím a tímto jim za to děkuji.

Centrum obce prošlo v letošním roce výraznou změnou.
Ano, konečně se nám podařilo zbourat Dytrtovu hospodu, kde přebývali dva méně přizpůsobiví občané. Bylo kolem toho hodně práce i nepříjemností, jsme ale všichni rádi, že to takhle dopadlo. Při sobotních oslavách představíme veřejnosti finální projekt na využití uvolněného prostoru od architektky Míši Chvojkové.

My ho ale můžeme představit už nyní?
Ano, máme nevyhovující sál v hospodě, takže ten by se měl zvětšit včetně rekonstrukce hostince. K němu se má přistavět kuželkářská dráha, k ní pak větší posezení. Součástí projektu je i vybudování ubytovacího sektoru, nové hasičské zbrojnice včetně klubovny a garáže, dále pak inlajnová dráha, která povede kolem potoka Bystřice až ke sportovišti. Myslíme i na seniory. Jim instalujeme cvičící prvky. Vznikne tu i spousta parkovacích míst.

Kde na to všechno seženete peníze?
Jednak z vlastních zdrojů, máme něco našetřeno, a pak se budeme snažit získat dotaci.

Jak se daří vašemu zelenému labyrintu na sportovišti?
Ten byl zřízen při oslavách 120 let založení školy v roce 2012. Za tři roky túje vyrostly, že už v nich nejsou děti vidět. Nicméně zájemci si tu mohou svůj strom stále zasponzorovat.

Téměř všechny obce si stěžují na nedostatek financí. Jak je to v Bystřici?
Všeobecně peněz je málo a člověk se musí snažit ušetřit tam, kde to jde. Je to o neustálém sepisování žádostí o subvence. Zatím si je zpracováváme sami a celkem se nám daří.

O místa v mateřské školce je neustále zájem. V jakém stavu je v současnosti toto zařízení?
Pomocí dotací jsme vyměnili topení, okna, zrekonstruovali jednu třídu, kam se nyní přestěhovala knihovna a zároveň bude tato místnost sloužit pro besedy a přednášky. Budou tu i počítače a dataprojektor.Vybudovali jsme čističku odpadních vod, zakoupili nové herní prvky na zahradu a dokončujeme rekonstrukci kuchyně, kde bude nové vybavení včetně myčky na nádobí.

Jaké se nabízejí možnosti výstavby v Bystřici?
Máme tu jedenáct stavebních parcel, které jsou zasíťované mimo přívod plynu, který dokončíme v příštím roce. Obec do zasíťování vložila dva a půl milionu korun.

V sobotu se do obce sjedou rodáci. Kam byste je rozhodně zavedla?
Určitě do kostela Nanebevzetí Panny Marie, to je taková dominanta obce Bystřice. Vnitřek kostela je po rekonstrukci, nově jsou natřeny ciferníky, a po opravě jsou všechny vchodové dveře. Farnost s pomocí obce získala dotace a i obec se finančně podílela na renovaci církevního stánku.

Co vám v Bystřici chybí?
Asi víc peněz, jinak bych tu nic neměnila. Peníze na novou náves, protože tu budeme budovat po etapách asi několik let.

Co byste na závěr popřála obyvatelům Bystřice?
Hlavně štěstí a zdraví, to je v životě nejdůležitější. Pak bych jim popřála, aby zůstali takoví, jací jsou, ať se nenechají nikým rozhodit, ať jsou stále úžasní! Všem jim velmi děkuji.   Ptala se Iva Kovářová