Tak vypadal závěr přednášky doktorky Evy Bílkové v pátek v Porotním sále jičínského zámku. Přednášku pořádala Jičínská beseda a jmenovala se Kronika města Jičína s doplňkem – jičínští kronikáři. Jsou kronikáři, podobně jako historici a archiváři, zvláštní lidé.

Pedantičtí až puntičkářští, vzdělaní, pracovití. Hlavně ale nesmírně zapálení do svého konání. To ostatně dokazuje paní doktorka, která je archivářka a v současné době jičínskou kroniku píše.

Ve své přednášce představila všechny své předchůdce od roku 1920, kdy byl přijat zákon o obecních kronikách. Byli to vesměs známé osobnosti, mezi které patřil například Václav Buchar, Josef Čihula, Jaroslav Mencl. Často kantoři. Zajímavé, že jejich jména vyskytují se v okolí. Horolezci třeba znají Čihulovy sokolíky na Rektorku v Prachovských skalách.

Nesměl a nesmí se kronikář nechat unést při své práci zaujatým pohledem. Však také odnesl to například sám Čihula, do kterého se pustil místní tisk, že při psaní uplatňuje stranický pohled. Jaroslav Tomeš byl vězněn za to, že do kroniky vložil protiněmecké letáky. Na druhou stranu požívali kronikáři zvláštních výsad. Vlastnili klič od kanceláře městského tajemníka, aby měli volný přístup k informacím. Spolky ve městě byly vyzvány, aby dodávaly kronikáři zprávy o své činnosti. V jistém roce jich bylo v Jičíně 64, ale odpovědělo jen 23. Nic nového, že? Mimochodem, kolik máme spolků v Jičíně letos? Víc než hospod, míň než televizorů.

Zajímavostí bylo na přednášce mnoho. Zajisté však mezi ně patří onen až posvátný pocit přiblížení se dílu předků.   Bohumír Procházka