Návštěvníky vernisáže uvítaly melodie příčné flétny, na kterou zahrál skladby Friedricha Georga Hendela, učitel packé základní umělecké školy Ladislav Oborník.

V úvodní slově předsedkyně Spolku podkrkonošských výtvarníků Eva Šinkmanová projevila svoji hrdost nad tím, že Nová Paka byla městem, ve kterém působil značný počet umělců, zvláště malířů, a městské muzeum výstavou dává možnost veřejnosti se s jejich tvorbou seznámit a obdivovat ji.

„Naše město je známé tím, že se zde narodilo nebo působilo mnoho výtvarných umělců. Krásná a duchovní krajina podhůří Krkonoš působila na tvorbu packých nejen výtvarníků, ale i spisovatelů, stavitelů a vynálezců. Ne nadarmo se o Pačácích říká, že jsou Pačtí blázni – ale to pro jejich modernost a pokrokovost, kterou jejich konzervativní krajané někdy nechápali," zahájila svůj proslov Eva Šinkmanová a pokračovala.

Výzdoba kostela
„Mezi prvními byli malíři, kteří se podíleli na krásné výzdobě klášterního kostela Nanebevzetí Panny Marie. Od roku 1730 zde vytvořili obrazy Petr Brandl, Josef Führich, Jan Železný, Jaroslav Major, rod Suchardů a další. V Nové Pace v předminulém století a počátkem minulého století působily dvě malířské dílny, Mühlova a Kretschmerova. U nich se vyučili nebo začínali malíři Jan Opolský, Bohumír Číla, Otakar Číla, Josef Tulka a Karel Havlata," pokračuje Šinkmanová. Přibližuje obrazy v druhé místnosti, kde jsou zastoupeni výtvarníci 1. poloviny dvacátého století – Cyril Bouda, František Gross, Otakar Číla, Josef Tomáš Blažek, Josef Jelínek a Karel Štika, Božena Khunová – Hliněnská, Karel Kramule, Jaromír Zemina a někteří další.

O některých tvůrcích Eva Šinkmanová řekla víc, jako o Cyrilu Boudovi, který pochází z rodu Suchardů, o Otakaru Čílovi, jenž se vyučil v Mühlově dílně. Josef Tomášek Blažek pracoval jako restaurátor fresky v chrámu Sv. Mikuláše na Starém Městě v Praze a také namaloval fresku na stropě v novopacké spořitelně, která je známa pod názvem „Žně v Nové Pace". Byl známý i jako ilustrátor.

František Gross maloval převážně kubistické obrazy a grafiky, spolu s dalšími dvěma Pačáky, fotografem Hákem a sochařem Zívrem, založili skupinu 42.
Ve třetím výstavní místnosti se představují výtvarníci Ferdinand Tázler, krajinář Antonín Chmelík, malíř a grafik Jaroslav Erban, který byl ředitelem JKP, dále zde spatříte obrazy učitele Josefa Hančila a Františka Plecháče.

Na výstavě uvidíte i obrazy malířů – současníků, kteří tvořili po druhé světové válce – Jana Pavlovce, Václava Schustera a Jana Kloučka. Ti v roce 1950 založili při Domě osvěty malířský kroužek, ze kterého později vznikl dnešní

Spolek podkrkonošských výtvarníků. Jejich život a tvorbu již většina přítomných znala dobře.

Akvarely i linoryty
Jan Pavlovec vyučoval výtvarnou výchovu na gymnáziu a proslavil se svými nádhernými akvarely, Václav Schuster, kreslíř a malíř, pracoval jako propagační výtvarník v novopackých závodech, Jan Klouček se jako tiskař proslavil svými věrnými linoryty, kterými dokumentoval Novou Paku, Novopacko a Krkonoše.

To, že Nová Paka je stále místem, kde se daří malířům, svědčí stálá aktivita Spolku podkrkonošských výtvarníků, který nyní sdružuje čtyřicet členů nejen z Nové Paky, ale i Vrchlabí, Jilemnice, Hořic, Jičína, Kořenova, Jesenného, Police nad Metují i Prahy.
Výstava potrvá do 26. června a mimo pondělí je otevřena denně.    Míla Pour