Jeden z klíčových organizátorů, kastelán lodžie Jiří Vydra, je s výsledkem spokojen. Návštěvnost byla solidní.

„Hra Polaris, kterou byl festival v neděli večer zakončen, je světově uznávaná. Do lodžie se na ní přišlo podívat sedmdesát lidí, což je skvělý počet," sdělil Deníku kastelán Jiří Vydra. „Festival měl za cíl představit inscenace, které jsou trochu provokativní, ale třeba mně připadají jako jedny z nejlepších vůbec. Byl to pohled do alternativního typu umění," vysvětlil.

Během festivalu byly na programu tři divadelní kusy. Zmíněný Polaris kupříkladu nese popis: Pohybové představení Vojty Švejdy, Jana Beneše o osamělosti, přátelství, čekání na pomoc, která nepřichází, o věrnosti a naději. Představení se opírala o koncept site-specific art. Více o tomto uměleckém fenoménu, který spočívá v umisťování děl do rozličných, netradičních prostředí, se dozvíte v informačním boxu napravo od fotografie.

„Tím, že se představení odehrávala v malebném prostředí Valdštejnské lodžie, získávala charakter site-specific art," uzavřel Jiří Vydra.

Součástí podniku bylo také Malé valdštejnské mystérium, kdy si návštěvníci mohli projít některé dosud nepříliš známé sekce zámečku. V neposlední řadě se do festivalu zapojila i jezuitská kolej, kde byl připraven doprovodný program. Skládal se z přednášek a workshopů. Letos se konal první ročník této kulturní akce. Na základě odezvy veřejnosti lze očekávat, že byl položen základ další zajímavé tradice.

Site-specific art
Jedná se o moderní (či spíše postmoderní) způsob tvorby a prezentace uměleckých děl. Projevuje se v divadle, architektuře, krajinné kompozici, tanci a dalších odvětvích. Spočívá v zasazení umělecké činnosti do konkrétní lokality. Tím se z původního zamýšleného uměleckého díla stává zcela něco nového, odlišného od původní myšlenky. V případě divadelní tvorby jde o inscenování představení na rozličných místech a využívání konkrétních reálií. Z této improvizační složky vznikají nečekané prvky.